Nemůžu se zbavit dojmu, že se z dobrého nápadu snažíš vyždímat víc vody, než v něm je - ale i tak Dádu určitě. ÷))

P.S. A ještě pointa, poslední řádek: že našel prst je podle mně v pořádku. Pak ale nevím - buď bych si s tím pohrál, nebo nechal bejt. Ale tys otec (matka) textu, já pouhý čumil, co šel náhodou okolo.

Pořád mi tam leze: Viděli nás.

Ale je to krásný v celý tý svý úspornosti. Ten okamžik! 

 V těch osobách mám taky trochu maglajz.

 Co se esenciálního kýče tejká, tak bych ještě dodal: ČESKÝ CHALUPÁŘSKÝ kitsch. Třeba u Rosamunde Pilcherový je to zase snídaně (oběd, večeře) v lůně upravené zámecké zahrady.

 Ale i já jsem nalomenej - vono to funguje tak nějak podprahově. V podstatě se mi to líbí.

Horečka vykosťuje, s duněním vjíždí motorizovaný spánek - tam se to (jen a jen pro Šišku) pokazilo.

 A ta otázka - kurva, ta tomu už vůbec nepomohla. ÷))

 Ne, vážně: je to dobrý, silný, obrazy povedený. Ale kvůli tomu, co jsem "vypíchnul", ne za plnej počet.

 Já bych Tě i objal, ale to by se asi nelíbilo mé přítelkyni... a možná ani Tobě. ÷)

Ne, vážně: myslím, že s náma hraješ rovinu, tak hlavně za to Dádu.

 Píšeš pěkně, máš cit pro okamžik.

 A navíc: v tomhle vedru mne Tvá báseň mile ochladila. ÷))

Pomóc, ohnuli nám poézii přes klandr! ÷))

Někdy se ptám: vopravdu to autor takhle cejtí, hraje s náma rovinu, nebo tahá esa plná tlejících skřelí a vysypanejch ohařů zpod stolu... a pak si poctivě odpovim, že nevim.

 Ale zaujalo, tak za to dendyho určitě.

 Je tam snad 80% veškeré poetické veteše všehomíra,  ale stejně utratím, co nic nestojí, protože takhle to asi cítíš, takhle to v Tobě hraje, což mušim ocenit. ÷))

narodil se ve stejném roce jako Czeslaw Milosz ... jo, zatím ještě mne to béře.

 Jen se obávám toho, že si mi tohle nostalgický sáčko časem onosí. Ale zatím je ještě fešné. ÷))

Přijdeš mi nějaká trošku jiná - víc doufající a optimističtější. A taková ještě víc citlivě reagující.

Asi ne pro každýho, ale dobrý a naléhavý určitě.