Tašat-čtvrtá část - Potvurka.nad.všechny - 11.6.2005 Běžím v létě přes zelenou louku zastavuji se, abych si sedla do trávy a smočila konečky prstů ve vodě. Nějakou dobu jenom sedím a nehýbám se. Když vstanu uslyším štěkot. Otočím se a zamnou běží hrozné zvíře.
Tašat-Třetí část - Potvurka.nad.všechny - 10.6.2005 „Drahoušku. Pokusím se ti pomoct. Ale slib mi, že mě nekousneš, když tě to bude bolet. Nevím totiž kde v tlapce to máš a co tam vlastně máš.“
„Pokusím se.“
„Nebude ti vadit, když tě Randalf bude držet?“ jenom zavrtí hlavou. A já se na něj usměji. Podívám se ke dveřím, které se zacvaknou a v nich stoji užaslý Randalf.
„Ty...Ty...Ty si štěkala.“ Řekne vyděšeně. Je to poprvé co mě viděl jak si s ním povídám. Vlastně nikdo mě neviděl si s vlky povídat.
Tašat-třetí část - Potvurka.nad.všechny - 10.6.2005 Vejdu bez zaklepání a schválně potichu. Nezavřu za sebou dveře, protože údivem si ani neuvědomím co dělám. Rozhlížím se kole sebe a na stěnách není ani jediné volné místečko omítky. Má tam samé obrázky. To by mě ani tak neudivilo nádherně kreslí. Ale nejvíc mě překvapilo, že všude jsem já a jeho vlci. Jednou je zde můj obličej a za ním čtyři vlčí hlavy. Amon s Horem jsou nad Hathor a Isis a já jsem uprostřed. A všude jsou podobné obrázky přilepovány izolepou. Někdy jsou obrazy i přelepené jinými. Jenom tam něco změnil. Moje uši. Mé uši jsou špičaté jako bych byla z rodu Elfů a uši po nich zdědila. Což je blbost. Nevím po kom je mám. Nikdo z naší rodiny nemá takové uši. A moje oči jsou taky nepřirozeně hluboké a nepřirozeně modré. Jako by byly ze samotné hloubky moře. Někdo mi kdysi řekl, že mění barvu jako moře. Když jsem naštvaná moje oči mají barvu rozbouřeného moře. Když jsem klidná jsou jako klidné moře.
