četla jsem kdysi něco o tom, proč jsou války

- když někdo neunese to své

chceme žít ve světě, kde obstojíme

- sami před sebou

- tak to někdy nejde jinak

než hodit svůj bágl na druhého- a teď ho nes ty

- a zodpovídej se z chyb

které na tobě tak moc vidím

přestože jsem tě nikdy neviděl

- právě proto to jde

mám ráda jinotajnou poezii

a mám ráda alternicky

- mám ráda tyhle hry

nemám ráda hrdinství

jen odvahu se postavit sám za sebe

občas je to nuda

- i tu mám ráda

- a taky rychlost prozření,

na kolika málo věcech v životě vlastně záleží

dneska mi řekl můj syn

jestli nemám víc těch žlutých korálků

co si z nich vyrábí roucho

aztéků, aby se převlékl

do své dětské hry

- už jsem neměla - a to jsem je shraňovala celých

asi třináct let, protože jsme spolu z nich navlíkali

krokodýlky

a pak se smáli jejich

korálkových zubům...