Edward Lear
A Book of Nonsense
[1-10]

Naty (Občasný,Redaktor)

Vím, že je to ve smyslu hnízda si staví, jenže by mi to hodilo slabiku navíc.

Předpokládám, že i bez zájména je to jasné.

I když na druhou stranu, rytmicky by to asi znělo líp. Ještě to uvážím.

ariel (Občasný)

váhám tedy, jestli je součástí formy, nebo jejím pouhým zvykem, že se poslední slovo prvního a posledního verše, často název místa, opakují:

Limerick je krátká, obvykle žertovná básnička, která má přesně danou strukturu. Například:

There was an old lady of Rome
Who refused to use her own comb.
She used rakes and twigs
To comb all her wigs
And washed them in the centre of Rome.

Limerick musí mít 5 veršů, které mají rýmovou strukturu AABBA, tj. rýmuje se 1., 2. a 5. verš a také se rýmuje 3. a 4. verš. Současně řádky A jsou delší, obvykle mají 8 slabik, a řádky B jsou kratší, obvykle mají 5 slabik.

Nejznámějším autorem limericků je Edward Lear, který žil v druhé polovině 19. století a napsal 212 limericků. Jeho limericky mají obvykle na konci prvního a pátehé řádku totéž město nebo místo. Zde je příklad jednoho z jeho limericků:

There was an Old Man of the West
Who wore a pale plum-coloured vest;
When they said , "Does it fit?"
He replied, "Not a bit!"
That uneasy Old Man of the West.

 

 

Naty (Občasný,Redaktor)

Obávám se, že ani já nejsem schopná rozlišit, nakolik je to pravidlem, a nakolik pouze vžitým zvykem. Stačí se podívat na další dva texty v odkazu: Co je to limerick, ani z nich to, myslím, nevyplývá jednoznačně.

Navíc musím do značné míry souhlasit s připomínkami dvou předchozích pánů (muck a Ondřej Kern).

Je to můj věčný a marný boj.

Kdykoli se mám rozhodnout mezi stopáží formy, doslovným zněním originálu a volnou imaginací porušující obojí, většinou se přikloním k prvním dvěma zmíněným.

Přesto jsem se nad tím znovu zamyslela a vkládám další variantu překladu, která ovšem také porušuje kde co. ;-)