|
„V pátek jsem tě milovala ... ale dneska je pondělí ... “
Kačenka, In Memoriam
Smrt v lednu
co by jsi říkala na to
kdybych ti neříkal zlato ?
co by jsi říkala dnes
kdybych byl vzteklý jak pes ?
tak už ti červi bělej kosti má dávná ‚Lásko‘ !
a nikdo nehledá viníka
nad tvojí památkou ukáply slzy pár tvejm děvkařskejm kamarádkám
a jinak se nic moc nestalo
„Selhaly jí játra.“
„Dalo se to čekat.“
„Dáme ještě jedno ?“
smutek a stesk
vydrží přibližně tři páteční hospody
no dobrá
spíš dvě
trochu jsem přecenil hodnotu tvého života
smutek a stesk
se přepije
přehulí
přešuká
a jinak se nic moc nestane
měla jsi všechny zbraně světa ve svých zelených očích
a střílela do mého srdce
až jsem sám sklouznul k patosu
až jsem sám sklouznul k citům
znám tě jen z jara a léta
sukně
které asi nemohly být kratší
vlasy
které asi nemohly být delší
inteligence
která asi nemohla být vyšší
slova
která asi nemohla být prolhanější
znám tě jen z jara a léta
tak nevím co jsi nosila v lednu
tak nevím co jsi říkala v lednu
ani jaro
ani léto
ani podzim
ani zima
ani Čas mou jizvu od tebe nezahojil
a přesto si říkám ‚Proč život nebere zajatce ?‘
a přesto si říkám ‚Proč život rovnou popravuje ?‘
vím, že to byly tři měsíce
já pro tebe jeden z davu
ty pro mě jedna z mála
jedna z těch, které se mi mihnou před očima až se mi na ‚eldéence‘ začnou zavírat oči navždy
měla jsi všechny zbraně světa ve svých zelených očích
a tak to dopadlo
jako vždycky
jako to vždycky dopadá
jako já vždycky dopadám
což už dávno není nic na čem by záleželo
měla jsi všechny zbraně světa ve svých zelených očích
ozbrojená a nebezpečná
mohla mít cokoli
mohla mít kohokoli
a dnes už nevypichuješ s nikým jiným a nepíšeš mi při tom SMS
a dnes už dost možná kouříš čůráka Smrťákovi
jak asi chutná jeho sperma ?
díval jsem se na fotkách v průběhu deseti let
jak jsi slábla
přeraženej nos musí asi trochu bolet
to víš
každej není tak hodnej idiot jako já
a přesto si říkám ‚Proč perník nebere zajatce ?‘
a přesto si říkám ‚Proč perník rovnou popravuje ?‘
vlastně ...
měla jsi šanci
všechny zbraně světa ve svých zelených očích
asi to nebylo jen tak
neumím posoudit
neumím se vcítit
být hezká holka
nikdy nedostat kopačky
spát s kým si umanu
ale asi to nebylo jen tak
puberta udělá svoje
chaos v hlavě, když vejdeš do místnosti a všechny oči jsou na tebe upřený
a všichni by tě chtěly
ale chaos v hlavě
jak v devatenácti posoudit kdo tě chce na co ?
já znám druhou stranu
věř, že není o nic lepší
tak už ti červi bělej kosti má dávná ‚Lásko‘ !
nezvládlas to tady
jedna z mnoha
pro mě jedna z mála
sedím sám v pokoji
chodím sám treky
chodím sám po městě
a čas od času
když zírám do vzduchu přímo před sebou
si na tebe vzpomenu
jako jeden z mnoha ?
a nebo jako jeden z mála ?
tak už ti červi bělej kosti má dávná ‚Lásko‘ !
a já stále ještě žiji
přežívám
byla jsi první komu jsem chtěl říct ‚miluju tě‘ z očí do očí
nezvlád jsem to
a pak jsi odjela dřív než jsem se k tomu dostal
nestih jsem to
těžko to říkám
těžko to i píšu
což už dávno není nic na čem by záleželo
dnes už to nenapíšu
ani tady
ani sem
ani sám pro sebe
dávno nemluvím k lidem pravdu
ale taky dávno už nelžu sám sobě
nevěřím v Boha
nevěřím v posmrtný život
nevěřím, že mě teď slyšíš
nevěřím, že tohle čteš
ale pamatuješ
pamatuješ na kapelu ?
pamatuješ, když jsem zpíval ?
pamatuješ na tu jednu píseň ?
tak už ti červi bělej kosti má dávná ‚Lásko‘ !
‚UVIDÍME SE V PEKLE
A JESTLI EXISTUJE SPRAVEDLNOST
MĚLO BY NÁS TO VŠECHNY HODNĚ BOLET ...‘
co by jsi říkala dnes
kdybych byl vzteklý jak pes ?
co by jsi říkala na to
kdybych byl agresivní pako ?
| 
