 HACKMAN (Občasný) - 26.10.2003 > Ráno vyzpívané kosím chladem
Tvůj dům má modrý voči a červenou ofinu, šedý klobouk a balkon s boky jak houslový klíč. A slunce má v zádech a mě ve svým stínu, kde čekám až na mě zamáváš bílým oknem. Tím oknem ve čvrtém patře, úplně vlevo, kde voní čerstvá houska, bílý kafe, neustlaná postel. Tím oknem, které orosilo ráno s vyzpívaným kosím chladem.
Ta noc před tvým domem byla dlouhá jak román, vypila všechen můj vztek vypila a já už nechci zabít toho chlapa, tam nahoře. Chtěl bych si tě vyplakat, vzít tě zaruku a odnést si tě pryč a dal bych za to všechno, úplně všechno co mám.
Já vím, vím, už to nejde, je pozdě, je po všem. Někdy vědět, je stejný jako nežít ……
| |
