jeden pohled jedno protnutí s nahou tváří
když ses potichu zdráhal být a bil jsi
ze stěn uvolněného sdce
neptal ses původně která žárovka svítí nejvíc?
co je ti do detailů šerosvitu ---
sám sis zašrouboval onu slabou torturu
už nevyzvídej a vyplň další okamžik
srdce ti se lže z orgií hlasů vyplašené
když krása se kasá romantickou záminkou
line se neuchopitelné břemeno náplav na tvé česle
z nichž únavy- netrpělivosti se chvástají
která kterou kterak nádherou zadusila
nesmiř a nedívej se s tím - nesuď si sám osud
nezkoumej – neptej se – nepropočítávej
jak trajektůrky opět kmitnou nazdařbůh
tvé obavy se přelijí ven přes okraje
až zbývá jen víc – udržet se dogmatu
než ztuhne – slep magmat co zrekvíruje živé
tvůj otisk logicky má – vždy bude mít – přeplněním vše nahodilé
|