mavis cruet (Občasný)

to je právě vono, víš, chlapíku:O))

jakej je to teda žánr, že si to může dovolit takhle plytkej, banální, vymazlenej úvod? i banalita může být samozřejmě tvůrčím prostředkem, mně to ale v tomhle případě nepřijde, přijde mi, že se to snaží dosáhnout dál než může... Je to až poříliš póza.

to tuším, že to není prostej text, jsou ale divadelní hry, které fungují i jako prostý text -  tohle ovšem v našem případě moc nefunguje, tak jsme jen chtěly vědět, jestli je to funkční jako celistvý kus. ale nezodpověděls...

Divadlo je afektovaný znělo skoro jako invektiva, že?: anobrž jde o to, že na divadlu jsou přirozená velká gesta, velká slova, neoperuje s takovým aparátem vychytýávek jako film, který si narozdíl od divadla může dovolit zkratku. herci nám nevadí, ztratile se někteří dokonce líbí!  

Tvoje reakce je afektovaná dost amatérsky, leckterej poeta strčil by tě levou zadní do kapsy než bys řekl "běž pro štafle" - je to jakási póza, nevim, zdali je to dobře bo špatně - 

ono to samozřejmě má hlavu a patu, ale je to prlný frází a klišé, není to opravdický, nejde to do krve. my jsme tuhle seděly s jednou mladou dámou v jedný kafárně a tam byly dva muži, dva martinové a ti si povídali: 

já jsem martin a jsem dobrej umělec z umprum. tady martin je taky dobrej umělec, taky z umprum - akorát že von je fotograf a já jsem sochař - echchchchchchchchchcchh