Květiny zvadlé
Helenka bere do náručí,
proč věší hlavy,
ptá se smutný hlas…
Noc padá na les,
květinám k tanci hudba skučí,
dokážou bavit,
cit probudí zas…
Refrén:
Fialky v očích,
ve vlasech slunečnice,
v srdci alstromerie…
Do duše vkročí
růže jak tanečnice,
stvol tleje, cit přežije…
Přežije…
Do rána zemřou,
však dají vše, co mohly dáti,
květiny krásné,
voní, budou tlet…
Srdce se sevřou,
nemluví, umí objímati,
a pak jsou šťastné,
o duši je svět…
Refrén:
Fialky v očích,
ve vlasech slunečnice,
v srdci alstromerie…
Do duše vkročí
růže jak tanečnice,
stvol tleje, cit přežije…
Přežije…
|