" Přemejšlel jsi o tom někdy ?" " O čem jako ?" " No tak ňák o tom všem, víš, o životě, o neustálém plahočení se černobílym světem.. O cestě, během níž nemůžeš nic vzít zpátky a žádný svůj krok přeskočit. Všechna rozhodnutí pramení z okamžiku, ale odkud pramení ty okamžiky ? Z nás ?" " Šílíš ? A vůbec, my jsme přece jen pěšci , takovýhle řečičky nech někomu jinýmu. Pro nás tohle neni. Řeknou jdi, tak jdeš. Řeknou vraždi, vraždíš. Proč myslet na rozhodnutí, když ho sám stejně nikdy nevydáš ?" " A proč ne ?" " Jsme pěšci !" " Pěšci, pěšci.. Tebe třeba nikdy nezajímalo, co leží za Hranicema ?" " Stejně se tam všichni jednou dostaneme.." " Ale to už budem mrtví !" " Jsme pěšci. Jen pěšci. Stejně nás jednou zase povolaj zpátky, tak co ?" " Jenže si už nic nebudem pamatovat." " Jsme pěšci " " Mluvíš, jakoby na ničem jiném nezáleželo !" " Jsme pěšci. Na čem jiném by nám mělo záležet ?" " No, nevim.. nevim jistě, ale tohle přece nemůže bejt všecko, já, cítim něco ve vzduchu, v sobě, občas se chvěju znenadání a není mi zima..Ne to nemůže být všecko !" " Jsme pěšci." " A tos.. to si třeba nikdy, nezachtělo se ti nikdy promluvit si s Bílým ?" " Jsme pěš.. Cože ? Zbláznil ses ? Mluvit s někým z Bílých ? Už to slovo mi obrací žaludek naruby. Stačí mi, abych jen koutkem oka zahlédl bílou barvu, a už mi ruka podvědomě šahá po jílci. Mluvit s někým z Bílých ? Poskvrnit se tou jejich špinavou čistotou ? Vždyť jsme pěšci !" " A oni snad ne ?" " My jsme pěšci ! Oni jsou, oni jsou.. Bílí ! Beze skvrny svědomí !" " Chtěl bych ti věřit, ale, ale pochybuju a ty pochybnosti ve mě vše rozežírají a zároveň naplňují. Nevidím pravdu a vidím spoustu pravd.." " Jsme pěšci. Nepotřebujeme pochyby." " Možná máš pravdu. Ale pořád, pořád vidím tolik cest, tolik možností.. A netuším, které z nich jsou správné. A které budou správné i za vteřinu.." " Tak zavři oči a vykroč vpřed !" " Šel bych, ale--" " Jsme pěšci ! Neznáme ale !" " Mám tedy jít ?" " Jdi !" " Budu první !" " Jdi !" " Budu sám.." " Jdi !" " Jediný krok vpřed. Tisíce možností zavrhnuto jediným krokem vpřed. Zodpovědnost.. " " Jsme pěšci, neneseme zodpovědnost !" " Já ale její tíhu cítim.." " Tak zavři oči !" " Zavírám oči." " Jediný krok !" " Jen jeden, jedinej.." " Vykroč, vykroč vpřed a nezapomeň- Jsme pěšci ! Jsme jen pěšci !" " Jsme pěšci.." " Jsme pěšci !" " Už jdu.. Sbohem."
(...)
|