Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 7.5.
Stanislav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Neříkej mi tak
Autor: Lamarski (Občasný) - publikováno 10.3.2009 (12:30:53)
Neříkej mi tak

Úzká linka světla se prodrala prahem z poddveří a lezavě se plížila po hladkém povrchu linolea až ke kovové posteli. Chodba uvítala čerstvé návštěvníky v celé své neútulné snaze vyvolat dojem spořádaně tvářícího se obecního bytu. A zatímco dusot několika párů bot tlumil špinavý koberec, rozjařené hlasy jejich majitelů nemělo co tišit a ani se o to nikdo nepokoušel. Smích, nesrozumitelné huhlání chrapláku, několik kýchnutí a pět různých nadávek, to vše se vplazilo škvírou mezi dveřmi do pokoje vedle chodby. Vetchá matrace prověřila pružnost drátěného roštu. Malý chlapec se posadil na posteli. Nehodlal vstát a jít se podívat, co se venku děje. Nebylo to třeba. Každý ze tří možných scénářů znal nazpaměť. Tohle byla dvojka. 
Už zase byla opilá. Tento týden překonala svůj osobní rekord - ani jediný den neviděla za střízliva. A tak seděl bez hnutí, civěl ke dveřím, za kterými se odehrávalo následující divadlo: Matka přišla ve společnosti několika kumpánů, co měli buď zásobu kvalitní vodky, nebo čehokoli, co se dalo šňupat, kouřit či vypít. Rozveselena svým úlovkem, odhodila v předsíni svůj zánovní kožich, vyzula kozačky s rozeklanými podpatky (část zdiva se opět o trochu víc vydrolila) a s dětinským hihňáním se svalila do náruče nejbližšího chlapa. Pak se všichni doklopýtali do obývacího pokoje, který byl tak důkladně obýván, že stopy z předchozích večerů se už dlouho nikdo nenamáhal uklidit.
„Jušo!“ Zaječela a snažila se vymanit z objetí nenechavých rukou.
Nepamatoval si, že by mu kdy řekla celým jménem. Zásadně používala tuhle hroznou zkráceninu. Ničila tak poslední stopy, které ještě zbývaly po jeho otci.
„Jušo, kde sou cigára?“
Neodpověděl. Jen si přitáhl kolena blíž k tělu a pevně je objal rukama. Odpovědět znamenalo přidělat si další potíže. Když by řekl pravdu, seřeže ho, když zalže, tak to stejně pozná a seřeže ho taky. Těžko bude obhajovat, že poslední balíček prodal po kusovkách, aby měl na jídlo. Prostě jen doufal, že některý z jejích společníků je mít bude a ona přestane otravovat. 
V ten moment rozrazila dveře.
„Jušo!“ Halekala.
„Neslyšels? Kde sou?“
Zoufalý pokus schovat se pod deku a předstírat, že spí, se mu nepovedl.
Teď už nemělo cenu se schovávat před tím, co mělo následovat. Jako obvykle vydržel těch pár ran a nadávek. Zvykl si a otupěl. Už si ani nevzpomínal na doby, kdy si přál, aby mu zpívala nebo houpala v náručí. Odevzdaně přijal - pro jiné - děsivou přítomnost jako něco naprosto běžného a všechny dřívější sny považoval za projev slabošství. 
Než za sebou práskla dveřmi, ještě se otočila, aby na něj vrhla jeden ze svých pohledů plných obvinění, že ho vůbec kdy zplodila. Ani ji nemusela říkat. Tu větu, kterou tak strašně nenáviděl. Pokoj se opět propadl do tmy, jen úzkou škvírou mezi dveřmi a prahem probleskovalo světlo z chodby. 
Netušil, že to byla poslední noc v jeho posteli. Za několik hodin poté ho probudilo bušení do dveří, řev a nezbytné divadelní číslo zastrašování, které sehrála státní policie pro ostatní obyvatele domu. To zabíralo naprosto spolehlivě už od dob brežněvského patrolátu. Nikdo se neopovážil podívat, co za hrůzu se na třetí etáži děje. Policejní akci sledovalo jen zbabělé pomrkávání dveřních kukátek.
„Domovní prohlídka, otevřete,“ zařval velitel ze stáda ozbrojených mužů.
Dřevo se u kliky rozštíplo, zámek povolil. 
Zástup policistů se postupně vměstnal do malého bytu. Zatkli matku i s jejími společníky a okamžitě jim nasadili pouta. Jeden cosi drmolil o důvodu prohlídky a ostatní rozhazovali po zemi všechny věci, které jim přišly pod ruku. Vzduchem najednou létala hromada papírů, fotografií i peří z polštářů. Dva se činili opravdu svědomitě. Přímo narkoticky prohledávali každou skulinu a kout.
Juša stál bosý na vyšlapaném zrohovatělém koberci. Do chodidel ho píchaly malé ostré kamínky natahané v podrážkách bot policajtů. Zíral na policisty, jakoby se ho to netýkalo. Najednou si připadal jen jako vnější pozorovatel, nezaujatý čtenář, který listuje knížkou. Byl to tak osvobozující pocit!
„Co čumíš!“ Vyštěkla na něj nevrle matka. Měla šedé kruhy pod očima, mastnou pleť, povislou kůži nad víčky a splasklé pytle pod nimi. Brázdy vrásek se táhly přes celé čelo až k odbarveným skráním. Gravitace byla v jejím případě nemilosrdná. Čtyřicítce mohla zamávat sbohem - vypadala na sedmdesát. Úplný nájemník hrobu.
Ozbrojenci z razie trojici spoutaných dostrkali před sebou až na chodbu, kde se jich ujali jejich kolegové v ošoupaných oblecích. Byl to pravý výkvět moskevské milice, co si honosně nechávali říkat detektivové. V překladu to byla banda blbů s maturitou z milosti.
Na dveře nalepili úřední dopis s nezbytným velkým kulatým razítkem. Juša přelétl v rychlosti jen nejtučněji vytištěný řádek: Byt se z úřední moci zabavuje.
To byl pro něj největší šok. Mnohem hrozivější než zjištění, že matku nejspíš zavřou za prostituci, distribuci drog, příživnictví a jistě jí přišijou i nevyjasněné krádeže v okolních lokálech. 
„Slyšel jsi mě?“ Zopakoval svou otázku velitel zásahu. 
Teprve teď mu Juša věnoval pozornost. Očima se odvrátil od dveří s připevněným nařízením a upřel je směrem k němu.
„To,“ velitel ukázal na upjatou ženu v pleteném baretu s vyzáblou špičatou tváří nápadně připomínající Kaščeje Besměrtnyho z pohádky Čudnoje ozero, „... je soudružka Kuljanovová z eS Ú eN eN*.“  
Soudružka byla kostnatá, suchá, bezbarvá a především poplatná současnému hroutícímu se režimu. Stejně jako většina žen ze státní správy neopomněla důležitě vytáhnout další „bumažku“ ozdobenou pěticí razítek. 
„Půjdeš se mnou, kluku,“ ukázala na Jušu prstem babušky Jagušky. Teď už nepřipomínala pohádkového kostlivce, skutečně se jím ve vyplašených dětských očích stala.
Věděl, co ho čeká. Dětský domov, který není ani domovem a už vůbec ne pro děti.

*(Státního ústavu pro nezaopatřené nezletilé v Moskvě)




Poznámky k tomuto příspěvku
Mbonita (Občasný) - 10.3.2009 > líbí se mi to..
Body: 5
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 10.3.2009 > Mbonita> :) díky
<reagovat 
jiri-jirik (Občasný) - 10.3.2009 > Jo, dobrý, přijde mě to jako začátek něčeho delšího.
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 10.3.2009 > jiri-jirik> Chytrej jako čert:) je to tak, jen to není začátek, ale zhruba prostředek - retrospektiva mých drahých mafiánů.
<reagovat 
the_dark_side_of_me (Občasný) - 11.3.2009 > jo moc pěkný. sice poměrně "klasické" téma, ale velmi čtivé a pěkně zpracováno. má to prostě kvalitu :)
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 11.3.2009 > the_dark_side_of_me> ď.;)
<reagovat 
anemone (Občasný) - 10.3.2009 > Neříkej mi Vašíku :) ... ale to je zcela mimo téma, jen mi to tím názvem přípomnělo...
Body: 5
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 10.3.2009 > anemone> :))) myslíš medvědy od Kolína?
<reagovat 
 anemone (Občasný) - 10.3.2009 > Lamarski> jojo, přesně tyhle mám na mysli :)
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 10.3.2009 > anemone> Sledujeme stejnou kvalitu pořadů:))) u nás teď frčí Ládínek Smolíkoic...
<reagovat 
 anemone (Občasný) - 11.3.2009 > Lamarski> U nás už půl roku Krteček :) Je to celkem na bednu, pořád dokola.. Taky jste to měli, že dítko chtělo jen jednu sérii pohádek? Je to vskutku "povznášející" aneb jak se rychle a zaručeně dostat do blázince.
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 11.3.2009 > anemone> No jeje! Teletubbies anglicky i česky, Medvědi od Kolína (jako malá jsem je nesnášela), Krteček naštěstí ne, ale Stvoření světa celkem ujde a trvá přes hodinu a malá je jak přibitá. Žádné lezení do vejšek, zapínání počítače, nahánění našich dvou ovčáků deštníkem a jinými předměty, atd.:)))) A te´d "ujíždí" na seriálu Ranč u Zelené sedmy. Je z toho úplně vyplesklá:)
<reagovat 
 anemone (Občasný) - 12.3.2009 > Lamarski> Taky máme psa a ten chudák už neví, kam by strčil hlavu :) ... Tak malá je určitě šikulka, ty moje ještě neanimované věci (tedy až na Kouzelnou školku - ale to sleduje jen starší) moc nechtějí. Tak hlavně, ať je malá v pohodě a zdravá :) Není nic horšího než třeba jen obyčejná chřipka :( To pak chodím jak mátoha. Když zlobí, tak to ještě ujde...
<reagovat 
Zeanddrich E. (Občasný) - 17.3.2009 > "

."
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 17.3.2009 > Zeanddrich E.> ď;)
<reagovat 
Montrealer (Občasný) - 18.3.2009 > Poprvé tě čtu. Je to profesionálně zpracované, ale smutné téma. Zkus něco veselejšího
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 19.3.2009 > Montrealer> Děkuji, já bohužel veselá témata moc neumím:)
<reagovat 
Rony Rubinek (Občasný) - 5.4.2009 > Katka umí nejen nádhernou grafiku, ale i strašně dobře psát. Mafiánky udělal podle mého díru do českého literárního rybníčku. Perfektně vystihuješ sitace, že se člověk cítí,skoro jako by tam byl. K tomu dokonalá znalost Ruska, víš o čem píšeš, znáš životní styl, protože jsi tam žila, k tomu dobře propracované postavy - perfektní práce.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 5.4.2009 > Rony Rubinek> ;)ty jsi můj brouk:))))
<reagovat 
 Rony Rubinek (Občasný) - 7.4.2009 > Lamarski> No ty můj taky:-)))Bylo to fajn setkání, normálně mě mrzí, že jsem doma!!
<reagovat 
sartre2 (Stálý) - 10.6.2009 > Toto není špatné
Body: 3
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 11.6.2009 > sartre2> Jsem ráda, že se líbilo:)
<reagovat 
sartre2 (Stálý) - 12.6.2009 > ..krasivoje novoje vremja , no eto net klasika :-)..
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 12.6.2009 > sartre2> Tedy, já rusky umím, ale stejně nechápu. Asi máš o nějaký ten level vyšší úroven myšlení než já:))) Jinak tvoje vtiopné poznámky většinou chápu viz "laptop z mountfieldu" :)))))))
<reagovat 
sartre2 (Stálý) - 12.6.2009 > ...novoje vremja v slovníku není :-), měl by to být časopis signalizující změnu, neva, ruštinu máš určitě lepší jako moje maturitní vědomosti ( Já prubnul togda nemnožko pogovoriť tema "Vojna i mir" ,t.j. opsat cca 400 stran ), to bylo "maso"...:-)
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 12.6.2009 > sartre2> Ahá, uže panimáju! Já v Rusku žila v dětství v době, kdy byla perestrojka a strejda Gorbačov seděl v Kremlu, zatímco na ulicích mafoši jezdili v šestistovkových meďácích a pálili po sobě AKáčkama:))) já na to čučela s aktovkou na zádech při cestě na metro Bělaruskaja.
<reagovat 
sartre2 (Stálý) - 12.6.2009 > ..prostě staré zlaté časy :-)))..mafoši asi zůstali, akurát možná udělali taky perestrojku a hledají se přes satelity :-)))..tam jsem taky jěště nebyl :-)
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 12.6.2009 > sartre2> Dneska už maj všechno legální a někteří sedí v poslanecké sněmovně:) Stará garda bouchačů je mrtvá a ti, co dělali hlavy gangů (vory v zakoně) stejně nikdy nikdo neměl z čeho usvědčit.
<reagovat 
sartre2 (Stálý) - 12.6.2009 > ..přesto si myslím, že ta krajina má své čaro, tak se tam musím někdy juknout :-)
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 12.6.2009 > sartre2> Zvlášť mladé Rusky jsou supr kočky:) jen neumí moc vařit a uklízet. Ale jo, Rusko je krásné, plné překvapení (hlavně na úřadech):)
<reagovat 
Zeanddrich E. (Občasný) - 12.6.2009 > "... -to "D" si

to také určitě "zasluhuje"; ... .
."
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 12.6.2009 > Zeanddrich E.> Ď.;)
<reagovat 
mind_the_gap (Občasný) - 29.6.2009 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Lamarski (Občasný) - 7.7.2009 > mind_the_gap> Děkuji - všimla jsem si až později;)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 3 4 5 6 7 8 10 12 13 14 15 (16)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter