|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Mezi dvěma světy stojím
Kam přiklonit se mám?
Mám zůstat člověkem nebo andělem se stát
Dát na hlas duše své
Nebo výkřik těla snad
Na mostě nad propastí stojím
Který dva světy pojí
Ten starý znám a moc nelíbí se mi
Je ovšem známý a proto možná bezpečnější
Ten druhý krásný zdá se
ale mnoho neznámého obsahuje
Chtěla bych se tam vydat s těmi, které miluji
Však vím, že touto cestou musí každý sám jít
Pouze sám za sebe a svoje masky shodit
Nahý kráčet
Má duše touží domů navrátit se
Tělo mnoho jiných tužeb má i rozum
Je nesmysl poslouchat to, co je pomíjivé
Pouze věci věčné je dobré následovat
Nyní ve vzduchoprázdnu jsem
A divný stav je to velice
Vnitřně naplněná a zvenku prázdná
Uvnitř celá
Navenek rozervaná
Vím, že vzkaz z budoucích časů
Poslala jsem si
Nemohu ho ale najít
Velice dobře jsem ho ukryla
Mlhy nad mostem husté jsou
Slunce přes ně nemůže
Začínají se zvolna trhat
Mohu se do dáli podívat
Nejsem ještě zcela rozhodnuta
Podniknout zcela sama tuto pouť
Ale vím, že u mě vyhraje hlas mé duše
Svoje já z budoucnosti chci následovat
Pokud půjdeš za mnou stejnou cestou
Vím, že i ty svůj boj budeš svádět
Věz ale, že na druhé straně mě najdeš
Tento slib já dala kdysi nám všem
|
|
|