|
Snadné je spálit se
Když slunce žhavá jsou
Horší je umrzat
Když pak ochladnou
Pak už jen zazáří
supernova vzpomínek
kdy bortí se do tmy
černých děr
tvé slunce, nyní vtahuje tě
Čas a prostor jsou bohužel relativní
Ten let do středu tmy
Z pohledu pozorovatele okamžik
Exponenciálního zrychlení
Však pro tebe jsou to věky utrpení
Exponenciálně zpomalované
Jak vděčný vám mám asi být
Za tuto relativitu pane Einsteine?
A Horizont událostí
kde čas již skoro stojí
Ale utrpení je stále stejného trvání
A pak už jen pád
a beznaděj | 
