hubert: Někde jsem zaslechl, že jste se snad měl vyjádřit nějak v tom smyslu, že Kristus byl kutil, co je na tom pravdy?
vlk: Kristus nás zve, abychom s ním spolupracovali na štěstí druhých lidí. Z toho se nemůže vyzout nikdo z nás, pokud chceme být jeho následovníky. Čili myslet na druhé, pro ně se nasadit, být pro ně otevřený - to není něco až na druhém místě.
hubert: Dobře, taky si myslím, že je dobré kutit pro druhé. Ale odpusťte mi, církev je tedy tak trochu spolek kutilů, mohu to tak chápat?
vlk: Odpuštění ve smyslu, ve kterém o tom teď hovoříme, zatím jako církev příliš nedosvědčujeme. Mám takový dojem, a znovu a znovu mi to vyvstává a často se k tomu vracím, jako bychom právě v téhle oblasti zůstali ještě ve Starém zákoně. Ve způsobu "oko za oko, zub za zub". Ale to skutečné odpouštění, kterým nás Bůh uvádí do Nového zákona - odpouštění zadarmo - v tom jsme zatím moc daleko nepokročili.
hubert: Aha, no tak dobře. O poplatcích u zubařů a u očařů bych se nerad bavil, víte, tak tedy děkuju za rozhovor.
