Tlukoucí stín, stihnout odchod

Mívám divné nutkání

Pprožívám rychlost mizení

Tajně objímám

vyčkávání před napřaženou pěstí

barevné chvění, odpověď, výdech

Myslím, že usínám,

plachý průsmyk sepnutých rukou

odesním, co smím...

Odkopnuté nic, dlouhá pomlka v tichu,

proklínám děravé síto chvil

Hrad na stropě, krajina klidu

pokouším se válet sudy

Ale tikající vnitřnosti našich představ

polidšťují strojovou přesnost řezu.

Jednou, podruhé.. směšné

a nevím proč... se poznávám

Zapnut, jasný, hladký

zelená kolena od trávy

oči sledují studený západ,

Jak

poprava nic netušící panny

Nezvuky, prostřihnutá zábrana výkřiku

sluch klopýtá krajinou tísně

Člením potrhané představy

jsou obaly oloupaných duší

Vysoko, vysoko, výšše

bodavá bolest prachu

bolavá hrdost pýchy

Budím hadí syčení, klikatý stín

Toulavá vlhkost citu oslavuje zlom

ani trny vdechnuté jemnou pletí překvapivě nebolí

už

Snížený podhled,

krach vztyčených hlav,

Snídám utajeně slabiky, dávno spolknuté

Rozmělňuji vláčně

stařecké vítězství dalšího dne