Třeba naposled, ani děsivé, ani smutné. Jen v paměti zablesknutí.
Zrak povolil vstup.
Druhý pokus. Svlékám oči, bez slz. Nakupuji obrazy, bez schválení ceny.
Obyčejný strom nad řekou. Proti letní obloze. V očích horko louky a ústa suchá. Slunce zahazuje lesk. Soumrak někde uvnitř.
Hlava mezi rameny a zmenšování. Stále drobnější, vzdalující se postava. Každé ohlédnutí zobecňuje krajinu. Detaily umírají. Jeviště připraveno.
Jen stěna skály. Obloha. Cákance západu. Kmen a listí. Větve shrabují tmu.
Zoufalství nesvětla udržuji v přežitelné míře, ale pomíjivosti podléhám.
Už ani pohled, slib není třeba. Bez plátna a štětce, obraz zůstává.