|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Sonet č. 66 Autor: anae (Stálý) - publikováno 15.4.2014 (01:59:21)
|
| |
Unavena tím vším, po tišivé smrti volám:
Jak popatřit poušť, kde žebračka byla zrozena,
A nuzné nic zkrácené o mysl radostnou,
A nejčistší víra zničená křivou přísahou,
A skvělá čest hanebně zneužitá,
A dívčí cudnost hrubě pošlapána,
A pravá dokonalost neprávem zostuzena,
A bujnost kulhavým kymácením zmrzačena,
A umění okleštěné z vůle úřadu,
A pošetilost, školometská, dohlíží na um,
A čistá pravda vysmívána prostotou,
A zotročené dobro zla pouhým slouhou.
Unavena tím vším, ze všeho bych ráda zmizela,
Být ušetřena, zemřít, však opustila by tě láska má.
***
William Shakespeare
[66]
Tired with all these, for restful death I cry:
As to behold desert a beggar born,
And needy nothing trimmed in jollity,
And purest faith unhappily forsworn,
And gilded honour shamefully misplaced,
And maiden virtue rudely strumpeted,
And right perfection wrongfully disgraced,
And strength by limping sway disabled,
And art made tongue-tied by authority,
And folly, doctor-like, controlling skill,
And simple truth miscalled simplicity,
And captive good attending captain ill.
Tired with all these, from these would I be gone,
Save that, to die, I leave my love alone.
|
|
|