Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky 1. díl románu - pokr. z kolekce 2. díl románu - pokr.
Autor: František Vyrut (Stálý) - publikováno 14.10.2023 (08:58:34)
další>
Pomalu jsem si vytvářel vztahy kamarádství, přátelství, lásky jsem se bál, chodil s kamarády ven, do přírody, prolézali tajuplná místa, kterými se stal opuštěný lom, a v něm si opékali buřty. Dalším vzácným místem se stala jeskyně ve skále, ono místo pokladů, v kamenech při záři svíček a sirek se zjevil poklad Stříbrného jezera, hraběte Monte Christa, peníze, co našli Páni kluci, vykřikovali jsme nadšením, ale to dohasínalo spolu se svíčkami a sirkami. Spolužák Jarda poznamenal, že ho najdeme, když to budeme nejméně očekávat. Vyrazili jsme k tůňce a lovili pod břehem. Podařil se úlovek tří pstruhů. Hned se stali pochoutkou a pokladem zároveň.
A opět jsem ji spatřil! Jednoho odpoledne se místem náhodného střetnutí stala prodejna. Z dálky jsem ji spatřil s taškou. Náhle ji položila a prudce se otočila. Pomalu kývla, ještě pomaleji zamávala a já, v nastalém zmatku, odbočil do uličky mezi dvěma chalupami. Chvíli jsem stál roztřesený vzpomínkami, prudce dýchal, zpocený, vše se vrátilo ozvěnami, jež o sebe tloukly a jedna druhou násobily. Můj pohled zamířil k nebi a tam se proháněly cáry mraků, jeden chytal druhého, ve chvíli se rozprchly, aby byly opět spolu, připomínalo to lidi, možná nás s Katkou. Hned jsem myšlenku zapudil a s olověnýma nohama se šoural k domovu.
Doma za mě oči četly vše možné, přeskakovaly, jak se jim zachtělo, od časopisů k novinám a zpět. Písmenka tančila, přeskakovala jednotlivé odstavce, opět se vracela, bral jsem chaoticky z hromádek časopisy, noviny, to mi dodávalo ještě větší porci zmatku, zároveň uklidňovalo. Tak se propojil kriminální příběh z Československého vojáka s článkem o výstavbě nové školy z Rudého práva doplněný o dobrodružství Rychlých šípů a recept z Vlasty. Při čtení těchto kolážovitých textů jsem zapomínal na trápení a bavilo mě vytvářet shluky textů s obrazy. Obličej Katky byl dosazen místo čínské studentky, Hradčany nahradily Rudé náměstí, na svazích jánošíkovských kopců pobíhala prasata z Čech a spolužák Karel podává ruku americkému prezidentovi.
Poté mé nohy zamířily na obhlídku vesnice a při ní jsem potkal Jana z rodiny světských. Kdo by čekal, že se tento kluk stane přítelem z nejmilejších?! Jan vypadal na první pohled jako námořník z konce světa. Obličej byl částečně proti tomu, ale celkově na dívky působila vyšší štíhlá svalnatá postava. Z obličeje vystupovaly vysedlé lícní kosti a byl rámován tmavými vlnitými vlasy. Při vyprávění občas zableskly zářivě bílé zuby. Uši nebyly ani malé, ani velké a majitel jimi dovedl hýbat. Vystouplá brada prozrazuje silnou vůli stejně jako rentgenové oči, které dovedly být podle nastalé situace šibalské, jiskrné, ostré, mírné, ospalé, pořádně znuděné a též štěrbinově zlé. S nosem střední velikosti dovedl zahýbat podobně jako s ušima. Vyšší čelo vše lhostejně spatra přehlíželo - a zpočátku také mě.
Postupem doby jsem odhaloval jeho vlastnosti a stále víc jej obdivoval. Z dobrých vlastností si udělal ráj, louku posetou krásnými květinami. Zde se nacházely pracovitost, obětavost, vlídnost, ochota, ohromující praktičnost, prý jí oplývají všichni světáci, a také galantnost. Horší vlastnosti snad ani neměl, i když v rozčilení používal nadávky jako hlupáci, blbci a diliňáci. Stále více mě fascinoval odpor k autoritám.
A ještě něco chci dodat. Byl jím dar vyprávění. Dovedl bez jakékoli průpravy vyprávět zajímavě, hlas se stáhl k šepotu, hned vybuchl jako sopka doprovázený gestikulací, asi se v něm ozvala jeho krev, slova mi připadala jako obláčky vypouštěné jeho předky při vyvolávání na poutích, to vše za dozoru očí, které viděly sebemenší detail. Dal jsem se s ním do řeči a zjistil, že si se mnou povídá jiným způsobem než ostatní. K životním zkušenostem a přehledu ho inspirovalo rozsáhlé příbuzenstvo, od mnohačetných rodin po ohromné množství bratranců a sestřenic, každý mu vrazil do hlavy nějakou myšlenku, jak říkal, také byl občas přístupný nesvětským kamarádům a spolužákům, a jsem rád za sebe, že jsem mohl být u toho. Zpočátku jsem v rozhovorech spatřoval divokost, nevázanost, a také ostražitost.


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
 
 
zpátky   
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 (13) 14 15 16 17 18 18 19 20 21 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 39 39 40 41 42 43 44 45
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter