mám díru v hlavě,
co do ní zas spadlo?
mám díru v hlavě,
něco na ní zas dosedlo,
nikdo neví, co to je,
velká díra, pokoje,
nevím, co s tím
a kam a proč,
snad jen pro pocit z neprohry,
je to hra a kolotoč.
a proč asi kolotoč?
jak mě napad tenhle stroj,
co hlavu zamotá víc,
než jakýkoliv lidský vztah,
to snad není ani možné,
nevím jak dál, no snad to začne,
to je zase blbej nápad,
běžet pro nůž,
bodnout kluka,
dyť je živej,
má ruce, nohy, plavat smí,
stejně ho to zahubí,
radši umlčí se sám, než žít
život bez přátel,
jak se dostat z ohně ven,
když rád je, že je
a mluví,
sice jen sám se sebou,
ale přece,
je to trapný, běžet k řece,
jiný nápad však tu není.
mluví už i ze spaní,
myslí už jen o mluvení,
to snad ani pravda není,
dostat tolik do holení,
vždyť jen část těla je to,
co s tím ale naděláš,
není tu ten, co ošetří ti
zranění , pofouká ti bolístku,
už ani neřekne ti sorry,
vždyť život tak strašně letí,
ani číst jsi neuměl,
každému jsi vyhověl,
nevěděl jsi o ničem,
co znepříjemní bytí tvé,
snahu v bytí jenom,
jen na téhle planetě.
|