Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 18.9.
Kryštof
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky MAJA II z kolekce Maja
Autor: Saimon (Občasný) - publikováno 25.2.2004 (10:54:05)

 

Dům v Karvinské ulici Na stráni byl plný bolestných vzpomínek na Evu a Maju, když jsem vešel do kuchyně a podíval jsem se oknem na třešně na dvoře, srdce mě zabolelo, jako by mi ho sevřeli do svěráku. Stromy byly pokryté tisícovkami růžových a bílých květů.

Maja měl třešně rád, zvlášť se mu líbil pohled na to, když byly naplno rokvetlé, pohled na ně, tak přiostřil mé vzpomínky, že jsem měl pocit jako bych dostal ránu. Chvilku jsem se opíral o kuchyňskou linku a nedokázal jsem dýchat, pak jsem po dechu bolestivě zalapal a dal se do pláče.

Po chvíli jsem vyšel ven, stál jsem pod stromy a díval se na větve nádherně přizdobené květy. Maja byl po smrti už téměř devět měsíců, ale stromy, které měl tak rád, pořád vzkvétaly a nějakým způsobem, který mi unikal, jejich existence zvěstovala, že aspoň část Maji stále žije. Namáhavě jsem se snažil tuto myšlenku pochopit -

- a třešňové květy najednou začaly padat. Ne jen pár květů. Ne jen pár stovek. Během jediné minuty se všechny květy, co jich na obou stromech bylo snesly na zem.

Nikdy jsem nic podobného neviděl. Třešňové květy prostě nepadají po tisících, když není žádný vítr. Když to přestalo, sklepal jsem si květy z ramen a vytřásl z vlasů. Podíval jsem se na větve. Na stromech nezůstal jediný květ. Od západu se zvedl mírný větřík a květy začaly kolem mých nohou vířit.

"Ne," řekl jsem, ale byl jsem, tak vyděšený, že jsem si nedokázal ani přiznat, co vlastně popírám. Odvrátil jsem se od stromu a běžel jsem do domu. A v běhu ze mě popadaly i poslední třešňové květy. Když jsem doběhl do studovny a otevřel si láhev Jacka Daniela, zjistil jsem, že pár kvítku ještě stále svírám v dlani. Odhodil jsem je na podlahu. Šel jsem s lahví do ložnice a opil se do němoty. Odmítal jsem se postavit tváří v tvář důvodu, proč se vlastně potřebuju opít. Říkal jsem si, že to nemá s třešněmi nic společného, že piju jednoduše proto, abych unikl bídě posledních let.

Moje posedlost byla tvrdá jako diamant.

*    *    *    *      *    *    *    *

Prospal jsem jedenáct hodin a probudil jsem se s kocovinou. Vzal si dva aspiriny a šel do kuchyně udělat si kávu. Podíval jsem se oknem a uviděl jsem, jak třešně září hrozny růžových a bílých květů.

Byla to halucinace, pomyslel jsem si s úlevou. Ta včerejší vánice květů, to byla jen halucinace.

Vyběhl jsem ven a podíval se na třešně zblízka. Na zemi pod větvemi se sneslo jen pár růžových a bílých květů, ne víc, než může srazit mírný jarní větřík. Vrátil jsem se do kuchyně s úlevou, ale kupodivu i s trochou zklamání. Vzpomněl jsem si na květy, které jsem pohodil na podlahu ve studovně.

Než jsem sebral odvahu tam zajít, vypil jsem dva šálky pěkně silné černé kávy. Květy tam byly, chumáček zvadlých okvětních lístků. Vzal jsem je a stiskl v dlani. No dobře, řekl jsem si roztřeseně, to ještě člověk nemusí uvěřit v Krista nebo v Boha Otce nebo v nějakého tělesného Ducha svatého.

Víra je choroba.

Kdepak, kdepak, člověk vůbec nemusí věřit v církevní dogma. Když chce věřit v posmrtný život, nemusí dokonce ani věřit v Boha.

To je iracionální a nerozumné.

Ale ne, počkej, jen si to promysli: není možné, že posmrtný život je zcela přirozený jev, žádný dar Boží, ale prostě přírodní úkaz? Housenka prožije jeden život, pak se promění a žije znovu jako motýl. Sakra, proč by nemohlo být možné, aby naše těla fungovala jako ty housenky: když už nejsou k ničemu, odletí duch do jiné existence? Lidská metamorfóza by pak znamenala jednoduše proměnu vyššího řádu než u hmyzu.

Pomaličku, s hrůzou a přitom s nadějí, jsem vyšel zadními dveřmi z domu a po svažitém dvorku jsem dokráčel k třešním. Zastavil jsem se pod rozkvetlými větvemi, otevřel jsem dlaň a odhalil květy.

"Majo?" řekl jsem úžasle.

Květy začaly znovu padat. Z obou stromů se proudem snášely růžové a bílé okvětní plátky, líně a klouzavě se blížily k zemi, zachycovaly se mi ve vlasech a na šatech. Lapal jsem po dechu a otáčel jsem se do všech stran.

"Majo? Majo?"

Za minutu byla zem pokrytá bílým kobercem a na stromech ani tentokrát nezbyl jediný květ.

Ani jsem pořádně nevěděl, proč mluvím nahlas:"Mám strach. Do háje, já mám strach."

A květy se začaly zvedat ze země. Vracely se na na větve, které je jen před pár chvilkami shodily. Byla to vánice naruby. Jemné plátky mě šimraly na obličeji. Začal jsem se smát. Po devítí měsících jsem se opravdu začal smát.

Cítil jsem, že Maja není ve stromech. Ale někde jistě je. Neodešel navždy. Je někde jinde - a až příjde čas, abych i já odešel tam, kam odešli on a Eva, bude jen třeba, abych věřil, že je dokážu najít, a pak je docela jistě najdu.

Moje posedlost se zhroutila s takovým rachotem, že to určitě muselo být slyšet až do Číny.

Člověk může žít třeba sto let, ale přesto je jeho dlouhý život jen pouhý soumrak úsvitu.

"Majo," řekl jsem. "Majo."

Ale už se dolů nesnesly žádné květy a za celá léta, co následovala, jsem nedostal žádná znamení. Nepotřeboval jsem je.

 

Od toho dne vím, že smrtí nic nekončí a že jednou se na druhé straně sejdu s Evou a s Majou.

A co Bůh? Existuje? Nevím. Věřím v život po smrti už deset let, ale do kostela jsem chodit nezačal. Kdybych však po smrti přešel do jiné roviny bytí a zjistil, že On na mě čeká, nebyl bych tak docela překvapen - a vrátil bych se do Jeho náruče se stejným vděkem a štěstím, s jakými se shledám s Evou a Majou.

 

Konec

 

 

Věnováno mému otci a mé zesnulé babičce Erice Mrňové.

 

 

 

Saimon

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Přeslička (Občasný) - 24.2.2004 > Hodnotím obě části najednou... u té první se mi dlouho zdálo, že jde o vlastní prožitky, ta druhá už je trošku poznamenaná "neprožitím", ale čte se to dobře plynule, na závěr mě uzemnila věta o soumraku úsvitu, proto přidávám déčko...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 24.2.2004 > Přeslička> Japato už můžeš mou povídku číst? Dyť se tady zveřejní až zejtra..
<reagovat 
 QueWooD (Občasný) - 24.2.2004 > Saimon> to je tajemství...:o)
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 24.2.2004 > QueWooD> Už to vím, už to vím...quent mi to řekl
<reagovat 
Underworld (Občasný) - 24.2.2004 > Oh my god! Tohle je parádní zakončení, toto bych opravdu nečekala. Vybruslil jsi z toho s překrásnou grácií. No umíš, ja ja.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Pierre Bosquet (Občasný) - 25.2.2004 > ...porad plati, co jsem napsal u prvniho dilu...tady je to jeste umocneno...zajimavy momentik je ten, ktery uz popsal QB a vytku bych mel stejnou jako Lian...je to takovy dost laciny, cervenoknihovnoidni, patosu pribylo...tentokrat tedy porad zavistive, ale bez prihlednuti k veku :) (v zajmu objektivity)...
Body: 3
<reagovat 
Simonka (Občasný) - 25.2.2004 > :o)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Simonka (Občasný) - 25.2.2004 >
<reagovat 
Ciri (Občasný) - 25.2.2004 > Forma: Má to spoustu stylistických i gramatických nedostatků, dávej si pozor na čárky ! I sebelepší text shodíš něčím jako "..řekl jsem, ale byl jsem, tak vyděšený".
Obsah: O hodně slabší než první část (ta měla atmosféru i spád), znamení a la "padání třešňových květů" mi lehce připomíná historky z pořadu "Věřte, nevěřte". Řekněme, že tentokrát jsem neuvěřila:)
Za zdařilou považuji scénu, kdy se otec pokouší racionalizovat si nepochopitelný prožitek. Jinak: příliš patosu, příliš velkých slov.

"Profík" zdraví a nehodnotí:))
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > Ciri> 

Jo, jo díky...nebudeš přece, tak krutej a nezničíš mi skóre ve hře o koloběžku jedničkou, že né?

PS: Tahle kritika mi zní už jinak než ta první, už to není odvolání na někoho a tak beru zpět, to co jsem napsal u Maji I.

Jsem vděčný za každou takovouhle kritiku. A doufám, že jsi se za mé hodnoceníá tobě nenaštval, já chtěl jen vidět jak píšeš ty, ale zjistil jsem, že nic od prózy, a tak jsem početl to co bylo. A nebyl to můj styl, ale já obecně na básně a poem moc nejsem.

Ještě jednou díkes

Sai


<reagovat 
hajka (Občasný) - 25.2.2004 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > hajka> haji seš strašně hodná, děkujů...
<reagovat 
aJSha (Občasný) - 25.2.2004 > Dočítala som bez nadýchnutia ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > aJSha> 

To hrozně rád slyším,  z těhle ohlasů je mi hezky u srdce.

Ale kritika (dobře podaná) mi taky  nevadí..


<reagovat 
Lian (Občasný) - 25.2.2004 >

Jojo, dobrý, úroveň je zachována. Jen mi tam vadí opakování květy, třešňové květy, květy...a furt dokola. Poslední odstavec bych klidně vyškrtla, dyť je to jasný ne?

Jináč dobře napsaný, hezky to plyne, žádný zádrhele....až na ty květy


Body: 5
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > Lian> 

Děkuju, tak to se mi ulevilo.

Květů je tam přespříliš já vím, ale dyž já se do nich pak už, tak zamotal, že jsem nevěděl, jak ven...

Díky


<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 25.2.2004 > Profík nejsem, tak hodnotím především obsah. A ten mě zaujal!
Body: 5
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > fungus2> Thx friend
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 25.2.2004 > mno Saimone, podtitul soumrak úsvitu je hodně otřepanej a klišovitej....ale vcelku ladně jsi z toho vybruslil.....obrazy s padajícími květy třešně...hodně poetický...dovedu si to živě představit....představit zfilmovaný ruskou školou...dlouhej rozmáchlej záběr.......jen by se toho nesměli ujmout amíci...to by byl kýč....nicméně si myslim a třeba mi spousta lidí bude oponovat, tvůj kousek bych řadil spíš k ruský škole....hezký....
Body: 5
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > quentinbubakoff> 

Sice nemám ponětí, jak vypadá ruská škola, ale jsem rád, že se ti to líbilo...


<reagovat 
Petrax (Občasný) - 25.2.2004 > Ten konec se Ti poved. Neudělal jsi z něho zbožnýho fanatika ani totálního zabedněnce-to se mi líbí. Výtku mám stejnou jako Lian-květy a zase květy..tvůj oblíbený časopis?:))) A ta první část byla taková opravdově drsná, tohle je...jako z jiný povídky... Neříkám horší, ale zkrátka jiný-víc mi seděl ten tvůj naturalismus (jako u koťátek).
Body: 5
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > Petrax> 

Jo, jo jsem rád, že líbilo.

Já vím miciny byly o něčem jiném, ale to jsem psal taky s úplně jinejma myšlenkama a úmyslem...:))

PS: Co ta evoluce, pořád se mi k ní nevyjadřuješ...

 


<reagovat 
 Petrax (Občasný) - 25.2.2004 > Saimon> Už mi nepřijde trapný vyjadřovat se k ní. Nyní nemám čas, ale čestný skautský, že už brzo něco vymyslím! (možná ještě dnes)
<reagovat 
Luciana (Občasný) - 25.2.2004 >

No, je to sice o něco slabší než první část, ale udržel jsi pořád laťku docela vysoko.

 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Newton (Občasný) - 25.2.2004 >

Je to velké téma a poměrně obsáhlý text. Myslím, že stylisticky se dá ještě vylepšit. S ohledem na věk máš dost šancí :)).

Je to dost dobrý


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > Newton> Thx příteli...
<reagovat 
Luciana (Občasný) - 25.2.2004 >
<reagovat 
Emmet_RAY (Stálý) - 25.2.2004 > souhlas s peetea,což ovšem neznamená že by se mi to nelíbilo,v duchu si to vysoce hodnotím,ale už jsi tady měl i věci,které byly bez debat a nádherně ucelené.Prostě myslím,že když už jsi to téma dokázal ztvárnit takhle "dobře" tak to mohlo být ještě i MNOHEM lepší.
PS:Ale stejně si za tu trojku připadám trochu jako svině..
Body: 3
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > Emmet_RAY> Víš, co? Ulehčím ti, víš, jak? Nemusels hodnotit...a já teď nevyhraju zelenou gorilku..bůůů
Seě svině...fáákt:)))
<reagovat 
druhý černej saniťák (Občasný) - 25.2.2004 > chybule jak bambule. saimonule, hlavule i kule ti utrhnule!! bububule!
a leze to z tebe jak z chlupatý deky!
Body: 3
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 25.2.2004 > druhý černej saniťák> Ukazule a řeknule, kde ty chybule a já opravule vy chytrule.
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 25.2.2004 > Saimon> helula, jsoula spíšla nazačátkula, pakužla jetola docela dobrýla.
<reagovat 
Muřky (Občasný) - 25.2.2004 > Zkurvenej shit, co to je?Bléé, jdu blejt!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
noa (Občasný) - 26.2.2004 > první díl se mi líbil víc, to byla krasna vztahovka. tady je uvod hodne pateticky a pak ty uvahy az lehce ponaucne. a pritom pointa, i.e. "neco tam JE", byla myslim uplne dostatecne podana uz v prvnim dilu

a jeste technicka hnida. hned zkraje mas nekolik strasne dlouhych souveti... jsem skoro myslela, ze to bude cele jedna dlouha veta - to je schvalne?

snad nejsem moc ras, dam za 4, at je co zlepsovat,
a zdravim!
Body: 4
<reagovat 
Jimmmy. (Občasný) - 26.2.2004 >

Mno, chlape, asi budu ostatní jen papouškovat, ale ta první byla vážně opravdu lepčejší... Občas je to opravdu patetický až běda, ale proti lístkům v podstatě nic nemam... (Kde jsem to jen tu scénu s lístkama viděl? Aha, už vim, v Hrdinovi ) Vzato celkově - kvalitka...  A promiň mi to, ale abys neusnul, tak bez déčka...


Body: 5
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 26.2.2004 > Jimmmy.> 

Vím, vím, všecko vím, ale tohle bylo maximum, co jsem mohl udělat. Jinak možná jsem měl nechat jen tu první část.

PS: Až budu mít trochu více času do tvé tvorby se začtu s radostí...


<reagovat 
čtenář Muřky - 18.3.2004 > DOST JAKO.......že,jo!!!
<reagovat 
Rony Rubinek (Občasný) - 11.6.2005 > Četla jsem obě, pěkný, líbilo.
Body: 5
<reagovat 
 Saimon (Občasný) - 11.6.2005 > Rony Rubinek> díky je to pro mě citově poznamenané dílko
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 (2)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter