|
Píská mi v uších házím sebou v Panově flétně a dusím se vždycky, když něčí prst zakryje dírku měsíc zná sedm zatmění rve mi to tóny z hlavy bouchá dveřmi plaší masky sperma se snaží utéct z těla jenže může jenom kůží Jsem plný tančících hadů trhá to ale za hliněnou stěnou je slyšet hudba a prsty padají na otvory v stropu jako by stavěly povodeň polykám kluzké ryby uhýbám světlům jako cizí víře svítící po večerech z venkovských kostelíků krajina kolem nich bublá a prsty nad flétnou občas něčím ostrým prasknou kopec aby bylo vidět na slunce Zapalují nocím černé oči Mně zbývá popel Předevčírem jsem viděl dívku v které ještě hřál dvě noci jsem jí zaříkával ze snů pětadvacet domorodých bubeníků plašilo duchy jeden je volal proto hadi Píská mi v uších Namísto teplého popela sebou házím v Panově flétně a ani nevím, kdo na ní hraje Ale labutím na Labi se pletou krky |
|
|