|
Neletěl jsem Došel jsem ke skále po zemi která byla savá a proměnlivá jako tvá kůže a ze země jsem jí pozdravil Mlčela jako zamčené kostely o nedělích Pod mechem měla skříň plnou prázdných ramínek Docela jsem té skále rozuměl Chtěl jsem se jí zeptat proč pořád hraju pukanou a na schovku ale nevěděl kde začít Sypal jsem před ní obrazy dne strom not, který přes noc ořezali průsvitné medúzy tvých dlaní a břicho nafukování minut.. Ten den jsem obědval s přírodozpytci: „ Miluješ mech, skálo? Mech dýchá..“ Vedle Jenom se otřásla a někde v sobě zmáčkla žížalu Zelený zákal měla Neviděla
|
|
|