|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
duch svatý má škytavku
probouzí mě ze zimního
spánku
vylézám z jeskyně
na bílém kožichu
čmouhy od mechu
a nějaký další medvěd
se mě ptá
na poezii
jen mávnu tlapou
a burácím do údolí
nedá se
, každý z těch slov musí
někomu patřit
slova nemůžou zůstat
sama..‘
ale to už ho chytám
a pereme se jako titáni
na vrcholku hory
kterou si sami nanosili
drápy máme ostré
jako vteřiny
udýchaní a posekaní se objevíme
až ve zbytcích sněhu
někde mezi mrkvemi a kastroly
které tu zbyly po sněhulácích
osamělá slova opatrně slézají ze svahu za námi
ale my se smějeme jak malí kluci
‚ stejně je to všecko o ženskejch..‘
a nad námi
se jedna kulatá vylupuje
zpoza hor
tichá a zkamenělá
jednou ji z toho nebe stáhnu
pod peřinu
|
|
|
