...a přiznejme si, kdo z nás si nikdy neřekl: "to je ale blbec". Otázka je, jestli my sami jsme ochotni přijmout roli blbce, když se v ní ocitneme. Text chápu právě tak, že neříká že nemá primárně rád blbce (nebo prostě lidi rozumu nepříliš bystrého), ale ty, kteří si sami sebou jsou natolik jisti (nebo se tak chovají), že je jejich seběvědomí (nebo naopak komplex, který maskují siláckou pózou) nepustí k veřejným pochybám o vlastní nedokonalosti (tzv mistry světa kteří všechno umí nejlíp a všichni ostatní jsou u nich břídilové)...a líbí se mi s jakou nonšalancí je to vypuštěno do světa.
