|
Srdce
Rozlité mléko v koutě,co kočka z misky převrhla.
Vyčpělí parfém v koupelně za zrcadlem,rozlité srdce člověka.
Toť věci běžné,
jak proud jarního potoka,
tak proc tolik boli ve mne,
vsednost hodna proroka.
Ta jedna jediná,
těm ostatním jej upila.
Ta jedna jediná,
tiše do něj vstoupila
a zbytek marnotratně,marnotratně rozlila.
Mé srdce rozlité,
rozlité do sucha,
jak srdce točité,
jak srdce člověka.
Kaluž rudá líbá ústa,oči,uši mé.
Snad hvězdy nebe černého,
ji vysuší.
Snad ze slunce nového se zpustí déšť
a zaprší.
|
|
|
