Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Otec a švihadlo z kolekce Valachia
Autor: Kremel Kryštof (Občasný) - publikováno 12.11.2001 (17:49:26)
další>
Říkaj mně Skříň, ale taky mě voslovujou "Slanino". Dnes už je málo věcí, co snesou pohled na to podivný vnějško - niterno, kerý nosím tímto světem.
Mezi věci, kerý mě maj nebo v poslední době měly rády počítám bochník chleba, máslo a procesní kříž z našeho kostela. Jednu dobu mě taky milovala svěrací kazajka a ředitel psychyny. Ten je v tomhle výčtu jedinej voduševnělej.
Z věcí, kerý mě nemaj rády, to je v první řadě zrcadlo a v tý druhý básnický múzy. Múzy mě navštěvovaly a vopustily stejně jako ředitelskej z psychyny. Pěkně v noci mi společně voblizovali hlavu a navrch ještě pružnou kůži, kerou sem zdědila po svý nešťastný mámě. Vo svým konání ale nevěděla ani jedna ze zúčastněnejch stran. Po tom všem sem byla schopná nadrásat desítky svejch schizoidních básní a nevyrovnanejch duševních vobrazů, až jsem se začala vobviňovat z grafomanie.
Tak tady máte můj vosobní příběh, kerý sem vyprávěla jedný zdi v tom krásnym a tajemnym ústavu.

Bylo to kolem mýho vosmýho roku. Začínal listopad nebo někerej z těch podzimních měsíců, co tě nutěj k melancholii. Tehdy jsem ale ještě fakt nevěděla, že si ji za pár roků vychutnám jako psí guláš, kerým se živila celá sousedova rodina.
Dobelhala sem se domů vorosená vod slejváku a hned do koupelny. Mezi radiátorem a pračkou stál táta. Voči zavřený, pusa přiotevřená. Tak mu říkám: "Čau táto, jak ses měl v práci?" A von mi nevodpovídá a furt, voči zavřený, pusa přiotevřená. Tak sem si řekla: "No nic, seš unavenej, jen si vodpočni." Dál už sem se nestarala, vodešla sem do vobejváku, pustila bednu a čumim.
Po hodince mi už přišlo divný, že táta vydrží spát tak dlouho vestoje. Zvedla sem se z křesla a šla se zase kouknout do koupelny. Táta tam stál v nezměněný poloze, jen byl vo trochu bledší a jaksi ztuhlej. Asi deset sekund tam tak hledim. Kouknu se nad něj a von zavěšenej třicet cáků nad podlahou. Na mým gymnastickým švihadle, co sem vod něj dostala na loňský vánoce.
V klidu si tu komíhá nohama doleva, doprava a zas doleva a doprava a vůbec, ale vůbec ho nesere, že tu nechal jedno nezavopatřený děcko a matku.


Poznámky k tomuto příspěvku
Kremel Kryštof (Občasný) - 14.11.2001 > Proč? Pražani skutečně mluví tímto jazykem a povídka vychází ze skutečného životního příběhu.
Ale jsem neskonale rád, že jsem poprvé v životě nazlobil dědečka Iljuccu a snad i další...
<reagovat 
angilek (Občasný) - 14.11.2001 > Tak to jsem nečekala,sakra!!!Naprosto mě odrovnalo gymnastický švihadlo a nezavopatřený děcko s matkou.Fíhá!
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 (16) 17 18 19 20 21 22 23 24 26 27 28 29 30
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter