Nesahejte  nám  na  naše  

                 nádraží

                 Lidi !

                 Takové  krásné  horské  nádraží 

                 se  hned  tak

                                     neuvidí    ---

                 Brouzdají  se  v  něm  šlápoty

                 jízdenky  všech  mých  přátel

                 panenky 

                 klobásy

                 rumové  pralinky  mladé  a  nervózní

                 maminky 

                 s  batohy 

                 i  krvelačnými  úsměvy

                  touží

                             po  dálkách ...

                 Taky  já  a  se  mnou  ostatní

                 mátohy

                 deroucí  se

                 plíživými  kroky  k  nádraží   

                 kilometry  a  kilometry  zasněženým

                 lesem

                 s  kufrem 

                 kafrem

                 pleťovým  mlékem

                 nádivkou  s  pepřem

                 i  vepřem 

                 ne  --  toho neunesem    ---   

                 Avšak  s  písní  na  rtech

                 miláčkové

                 a  to  v  každičkém  počasí !

                 Říkám  vám    ---

                 neosahávejte  mi

                 moje  bujné

                 železné

                 jediné  

                          nádražní  poprsí !