Já na nádraží rád sledoval vlaky,
jak přijíždějí a zase odjedou,
já odjel a přijel jsem taky,
jak to jen vlaky ty dovedou...
Já odjel jsem holt kamsi do neznáma
a po čase vrátil jsem se zase zpět,
žádná cesta není ta samá,
jako ten samý není sám svět...
Refrén:
Já unešen byl, kolik vlak může mít tratí,
všechny mají však své koleje zaběhané,
já nebál se ani tak, že kouzlo své ztratí,
toho spíš, co vše se na nich stane...
Můj vlak dál hnala velmi silná touha,
již přestat hledět na dané koleje,
jak trať ta byla dosud dlouhá,
na nafty spotřebu, oleje...
Vlak mimo trať svou zkrátka vykolejí,
mimo koleje z něj je jenom vrak,
jehož trosky žalostně tlejí,
bez kolejí nepojede vlak...
Refrén:
Já unešen byl, kolik vlak může mít tratí,
všechny mají však své koleje zaběhané,
já nebál se ani tak, že kouzlo své ztratí,
toho spíš, že cesty ty jsou dané...
|