" Přemejšlel jsi o tom někdy ?"
" O čem jako ?"
" No tak ňák o tom všem, víš, o životě, o neustálém plahočení se černobílym světem.. O cestě, během níž nemůžeš nic vzít zpátky a žádný svůj krok přeskočit. Všechna rozhodnutí pramení z okamžiku, ale odkud pramení ty okamžiky ? Z nás ?"
" Šílíš ? A vůbec, my jsme přece jen pěšci , takovýhle řečičky nech někomu jinýmu. Pro nás tohle neni. Řeknou jdi, tak jdeš. Řeknou vraždi, vraždíš. Proč myslet na rozhodnutí, když ho sám stejně nikdy nevydáš ?"
" A proč ne ?"
" Jsme pěšci !"
" Pěšci, pěšci.. Tebe třeba nikdy nezajímalo, co leží za Hranicema ?"
" Stejně se tam všichni jednou dostaneme.."
" Ale to už budem mrtví !"
" Jsme pěšci. Jen pěšci. Stejně nás jednou zase povolaj zpátky, tak co ?"
" Jenže si už nic nebudem pamatovat."
" Jsme pěšci "
" Mluvíš, jakoby na ničem jiném nezáleželo !"
" Jsme pěšci. Na čem jiném by nám mělo záležet ?"
" No, nevim.. nevim jistě, ale tohle přece nemůže bejt všecko, já, cítim něco ve vzduchu, v sobě, občas se chvěju znenadání a není mi zima..Ne to nemůže být všecko !"
" Jsme pěšci."
" A tos.. to si třeba nikdy, nezachtělo se ti nikdy promluvit si s Bílým ?"
" Jsme pěš.. Cože ? Zbláznil ses ? Mluvit s někým z Bílých ? Už to slovo mi obrací žaludek naruby. Stačí mi, abych jen koutkem oka zahlédl bílou barvu, a už mi ruka podvědomě šahá po jílci. Mluvit s někým z Bílých ? Poskvrnit se tou jejich špinavou čistotou ? Vždyť jsme pěšci !"
" A oni snad ne ?"
" My jsme pěšci ! Oni jsou, oni jsou.. Bílí ! Beze skvrny svědomí !"
" Chtěl bych ti věřit, ale, ale pochybuju a ty pochybnosti ve mě vše rozežírají a zároveň naplňují. Nevidím pravdu a vidím spoustu pravd.."
" Jsme pěšci. Nepotřebujeme pochyby."
" Možná máš pravdu. Ale pořád, pořád vidím tolik cest, tolik možností.. A netuším, které z nich jsou správné. A které budou správné i za vteřinu.."
" Tak zavři oči a vykroč vpřed !"
" Šel bych, ale--"
" Jsme pěšci ! Neznáme ale !"
" Mám tedy jít ?"
" Jdi !"
" Budu první !"
" Jdi !"
" Budu sám.."
" Jdi !"
" Jediný krok vpřed. Tisíce možností zavrhnuto jediným krokem vpřed. Zodpovědnost.. "
" Jsme pěšci, neneseme zodpovědnost !"
" Já ale její tíhu cítim.."
" Tak zavři oči !"
" Zavírám oči."
" Jediný krok !"
" Jen jeden, jedinej.."
" Vykroč, vykroč vpřed a nezapomeň- Jsme pěšci ! Jsme jen pěšci !"
" Jsme pěšci.."
" Jsme pěšci !"
" Už jdu.. Sbohem."

                                                               (...)