TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 21.11. Albert

		SEZNAM RUBRIK

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí v kolekci

"...- ." z kolekce nezařazen
Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 21.3.2009 (19:26:40)

další v kolekci>

"... -zvířátka mě většinou mají ráda... rády... rádi...; ... . -Prostě, někteří holubyii mneě ... EE "docela" berou.
."

Poznámky k tomuto příspěvku

Sallybill (Občasný) - 21.3.2009 > Zdravím Tě brachu. Hele, máš tady ...e, holuba.

		<reagovat

kretén TOTEMu (Občasný) - 26.3.2009 > Nejdříve jsem myslelo, že je to vrána - chtělo by to vyrovnat bílou a zpracovat ve světlech a stínech atd.		Body: 2

		<reagovat

Zeanddrich E. (Stálý) - 19.11.2021 > .. .. .. .. Manžel, který má nějaký harém, si manželský život většinou užije s jednou z manželek, ale většina manželek si ho neužije. ((...)). .. .. Vojenský talent hejtman Žižka se rozumně přizpůsobil tomu, že jeho sedlácká vojska vůbec neumí bojovat, a díky tomu slavil nepřetrženou šňůru vítězství. Jan Žižka z Trocnova nám dodnes ukazuje, že dobrý stratég může zvítězit vždy, i když tomu statistická čísla předem hluboce nenasvědčují. Jan Žižka z Trocnova měl takový strategický vojenský talent, že nakonec vítězil i tehdy, když byl slepý -to nám připomíná šachového velmistra, hrajícího zády proti několika soupeřům. Jan Žižka má minulost, zahalenou mlhou tajemství -jen se v mládí podepsal na nějakém dokumentu ohledně svého majetku. Jan Žižka asi za mlada bojoval v Polsku, ale historické zdroje nám k tomu dodnes mlčí. enou mlhou tajemství -jen se v mládí podepsal na nějakém dokumentu ohledně svého majetku. Jan Žižka asi za mlada bojoval v Polsku, ale historické zdroje nám k tomu dodnes mlčí. .. .. .. Jan Žižka i ve svém věku snášel několik let se svými vojsky útrapy, např. se asi musel mýt někde v polích za vozem. . .. .. .. (( ...)). Někteří sedláci se možná k husitům přidali proto, že je nebavil zemědělský život, ale po pár letech to už bylo jedno. Husitské války se v Čechách projevovaly třeba tak, že na venkově na polích nebylo dost zemědělců. Městská i venkovská chudina asi viděla v husitském hnutí naději i pro svůj další pozemský život, a v tom asi měla KSČ pravdu, když si Husity ve 20. století obrobila pro své potřeby. .. .. Mistr Jan Hus se značně inspiroval u britského učence Viklefa (( )), a to nám dokazuje, že už i na přelomu 14. a 15. století velcí duchové své doby o sobě věděli. Husovy vpisky do přepisu Viklefa nám naznačují podrobnosti o Husově mozku, i jeho smysl pro humor, apod. Mistr Jan Hus se dostal z malé vsi až do vysoké společenské funk.ce rektora pražské UK, a to nám cosi dosvědčuje o plošné vyhledávací funkci talentů tehdejší církve. Mistr Jan Hus nám svými aktivitami naznačuje, že by dnes mohl být i velice dobrým politikem, přestože by se mimo to nepochybně honosil celou řádkou vysokoškolských titulů. Mezi oblíbence si Mistra Jana Husa zařadilo i mnoho šlechticů, a i manželka (( ?)) krále Václava IV., a z toho vyplývá, že jeho názory byly lákavé pro každou společenskou vrstvu, nejen pro chudinu, jak se nás po dlouhou dobu snažila přesvědčovat KSČ. ((...)). .. .. Výzvědná tykadla husitského vojska nemohla fungovat náhodně, protože by se jinak v nějaké bitvě objevila jejich mezera. Už i z tohoto vyplývá, že husitští hejtmané dodržovali jistá naučená pravidla. Osádku jednoho bojového vozu tvořilo kolem dvaceti lidí, ale ti šli při přesunech hlavně pěšky, protože na všech vozech se vezly nějaké věci, a to ještě i na čistě zásobovacích. .. .. Ohledně náboru nových lidí měli asi husité daleko méně starostí, než jejich nepřátelé, protože pro prostý lid disponovali lákavou ideologií, a navíc neměli pro vstup do vojska velké nároky. (...). Mohli do svých řad vzít někoho.v každé obci. .. .. Husitská, většinou selská vojska se chovala většinou účelně a úsporně, a už i to zvyšovalo jejich účinnost oproti rytířským a šlechtickým vojskům. (...). (( ...)). .. .. Když se mnohým starobylým německo-rakouským šlechtickým rodům nevrátili manželé a synové z bitev proti husitům, začali si uvědomovat, že sedlácké bitvy v Čechách nejsou jen běžnou vyjížďkou. ˇČechové (i Moraváci) měli dlouhodobou pověst udatného vojáka, a toto nevědomky potvrzovali i sami Husité. .. .. Protistrana v čelem se Zikmundem si typicky vážně sedla k jednacímu stolu až poté, co je o tom přes deset let přesvědčovaly překvapující vojenské neúspěchy. ((...)). .. .. Husité bez jakékoliv vojenské zkušenosti měli od Žižky a dalších hejtmanů po pár měsících nácviku propracované taktiky boje, že to udivovalo celý tehdejší svět, hlavně v Evropě. Husité měli tuto taktiku boje: jezdili s vozama po Čechách, a když jim zvědové oznámil.i blížící se nepřá.telské vojsko, vypřáhli koně, a srazily si vozy kolo na kolo. Husité měli vojenskou taktiku, podobně jako další úspěšná vojska v historii, z velké části postavenou na propracovaném neustálém jezdeckém průzkumu. Husité podle svědectví z bitev dovedli postavit vozovou hradbu tak rychle a obratně, že to nasvědčuje tomu, že to ve svém volnu poctivě nacvičovali. Husité měli hluboce rozčleněné jednotky, každou s velitem, a to až na úroveň hejtmana jednoho vozu. Tím se značně eliminovala ta skutečnost, že byli nevojáci, protože i tak každý neustále věděl, co má v danou chvíli zrovna dělat S každou vyhranou bitvou husitům rostlo sebevědomí, a u jejich nepřátel tomu bylo naopak.(…). To se projevovalo až útěkem z bitvy ještě před začátkem boje nebo bitvy. Husité byli z Tábora, který si sami postavili ze svých darů. Husité, kteří při příchodu do Tábora věnovali městu celý svůj majetek, naznačovali, že už z města nepůjdou zpět. Mnozí husité si mysleli, že nastává konečná rozhodující bitva lidstva, a tak se podle toho i chovali. .. .. Na husitské bouře se později nabalili i různé polovojenské živly ze zemí Evropy, kterým se nechtělo normálně pracovat. ((...)). .. .. V bitvě u Domažlic rytířské vojsko uprchlo z bitvy preventivně již po poslechu blížící se husitské písně (( )). . .. .. Krutosti Zikmundových šlechtických vojsk a husitů si navzájem neměly moc co vyčítat. Krutost husitských válek se odvolávala na panující zvyky tehdejš.í doby.. .. .. To, že Prokop Holý neuprchl z bitvy u Lipan, i když k tomu měl pravděpodobně ucházející možnosti, naznačuje, že hluboce věřil tomu, co dělal. .. .. Výjimkou z husitské krutosti bylo to, když v Německu děti v bílých rouchách a s ratolestmi uprosili Prokopa Holého před německým městem, aby je nedobíjel. Prokop Holý je čím dál víc zajímavější postavou, čím déle jej pozorujeme (...). Vyznačoval se např. strategickými schopnostmi, širokou vzdělaností z cizích evropských zemí, a také tím, že pod hrubou kutnou nosil do bitev drahé městské prádlo. .Prokop Holý údajně nosil do válek pod hrubými oděvy jemné prádlo , protože si na něj asi zvykl ve svých předchozích velkoměstských bydlištích, napříč Evropou. (( ...)). To, že se bojující jednotky v husitských válkách dopouštěly krutostí, odpovídalo tehdejším obyčejům, ale často to vojskům přetrvalo do dneška . .. .. K bitvě u Lipan, stručně řečeno, došlo hlavně proto, že si méně rozohněná část husitů i celého národa uvědomovala, že nastal čas znovu osít pole, a věnovat se i běžnému mírovému životu. Budoucí král jiří z Poděbrad byl asi ve svém mládí přítomen i přímo v bitvě u Lipan, protože to tam měl z Poděbrad dost blízko. Král Jiřík z Poděbrad měl ve svém životě řadu zajímavostí -např. tu, že se pokusil mírovou cestou založit EU asi 500 let předtím, než k tomu skutečně došlo To, že Jiřího z Poděbrad si za krále zvolila sama česká šlechta, naznačuje, že měl nějaké jisté kvality, na rozdíl od mnoha královských synů, kde kvality zdaleka nebyly tak jisté. Král Jiří z Poděbrad raději než na pražském ((Pražském)) hradě bydlel ve dvorci dole ve městě mezi Starým a Novým městem, asi protože to bylo v rovince ((patrně dvorec v místě Obec.domu ČSSD na náměstí Republiky)). Vyslanci krále Jiřího dorazili k oceánu v Portugalsku, a říkalo se proto, že byli ..na konci světa, protože USA objevil Kryštof Kolumbus až několik desítek let potom. ((...)). Na středověkých válkách a bitvách nás mnohdy udivuje to, že někdo každou chvíli bojoval s někým druhým a naopak, a to i rodina mezi sebou. To ale se přece dnes v malém děje za dveřmi téměř každého panelákového bgytu. Různá přelétavá spojenectví králů a vladařů ve středověku naznačují, co si asi o tom musel myslet řadový občan království, který na jeho příkaz pochodoval do bitvy. .((...)). )).“

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + jedna ?

Napsat autorovi (Stálý)

	předchozí v kolekci

	0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 5 (5) 6 7 8 9 10 12 13 15 16 17 18 19 20 21 22 26 30 33 34

	další v kolekci

Addictive Zone Orbital Defender Game