|
Pompézní sochy na mě civí
šedovlasí pánové
v hotelovém bistru neznámý propálil ubrus
ve jménu čehosi
a mladá dáma
hádám jí šestnáct let
s topinkou zápasí...
Proč zde ještě sedíme
jako otroci počítače
imitujícího dávno zapomenutou hudbu
Ty čekáš na mé výrazové prostředky
a zatím se snaží prorazit
hranice neobjevených podnětů deprese
odporný rep z Mtv
a monology pro další monology
opuštěné uši
v nichž se ozývá
jen pískot důlních myší na poplach...
Neznám přesně jejich počet
a snad jsem se nenarodil proto
abych je počítal
bez zbytečných monologů raději přemýšlím
o čem přemýšlíš Ty
a paběrkuji z Tvých úst slovní žonglérství jazyka
nejlépe snad otázku :
"Proč zde ještě sedíme ?"
Stále znatelněji začínám pociťovat
že otravuji vzduch lidem
kteří se chtějí bavit.
Snad jsem se nenarodil proto
abych počítal důlní myši
a rozuměl téhle zábavě.
|
|
|
