Když na nebi se blýská,
mně se nějak stýská.
Samota mě tíží,
oči se mi klíží.
Raději spát nekonečně,
než zůstat sama navždy – věčně.
Samota bolí,
samota pálí,
raději bych byla bita holí,
než aby se mi lidé vyhýbali.
Čtyři holé stěny,
žaluzie zataženy,
ani světlo, jenom tma,
taková je samota.
Bez iluzí, bez lásky,
snad jen fantazie,
zbývají mi otázky,
proč samota existuje?
Když je člověk sám,
smutku se nezbaví snad,
potřebuje být milován
a musí také milovat!
Vždy měl by tu někdo být,
o koho se opřít dá,
pak je lehčí v světě žít
neboť tak zaniká samota.
|