Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 25.11.
Kateřina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<zpátky K otázce existence světa z kolekce Vyvracení obvyklých bludů
Autor: humbucker (Občasný) - publikováno 9.1.2002 (18:26:31), v časopise 22.1.2002
Čmelák si hned na začátku svého dlouhého článku „Sračky“ klade otázku po existenci světa. V tomto příspěvku se pokusím tuto otázku poněkud zproblematizovat, ukázat, že a proč si myslím, že na ni nejspíš neexistuje smysluplná odpověď, neboť již sama otázka je špatně položená. Znalcům věci se omlouvám za zjednodušení a zkreslení, která tu (kvůli srozumitelnosti, samozřejmě ;-) spáchám.
Ontologií rozumím tu „část“ filosofie, která se ptá po „jsoucím jakožto jsoucím“, zabývá se bytím jsoucího. Význam těchto poněkud odtažitých formulací snad lze pochopit, když se zamyslíme nad významem výpovědi „něco je“. Je zcela zřejmé, že něco jiného znamená bytí člověka, potoku, rybníku, bačkory, atomu, pravdy, spravedlnosti, matematického, přírodního či lidského zákona, Boha a také světa. O všech těchto záležitostech lze říci, že jsou, a přesto každá jinak. (A již při trošičku zevrubnějším pohledu je zřejmé, že tu naprosto nevystačíme s nějakým triviálním rozlišením jako např. konkrétní / abstraktní.)
Jaké je tedy bytí světa? To je dosti zepeklitá otázka, proto se raději pokusím napsat, jaké není. Na pomoc si vezmu výklad jednoho z filosofů, o nichž se Čmelák ve svém článku zmiňuje, a sice Martina Heideggera a jeho knihu „Bytí a čas“.
V ní si autor klade právě otázku po smyslu bytí, a to nikoliv po smyslu ve významu „telos“, tedy velmi hrubě řečeno „cíle“, nýbrž ptá se, co máme na mysli, když mluvíme o „bytí“. Své tázání začíná u člověka a hned na počátku ho ontologicky vymezuje jako „bytí ve světě“, což neznamená něco jako „jedna věc je v druhé“, nýbrž to, že člověk, pokud má být ontologicky přiměřeně uchopen, musí být chápán ve vztahu ke světu, kterému vždy nějak rozumí, v němž žije a jedná, potkává druhé atd. Heidegger tím napadá klasické rozdělení na subjekt a objekt, které vede k problému, jak je zase zpátky spojit, a potažmo i k problematizaci samotné existence objektu.
Člověk a svět jsou dva konce jedné hole, být člověkem znamená být ve světě a o světě nemá smysl hovořit bez člověka. V abstrakci je sice můžeme oddělit a hovořit o nich jako o samostatných entitách, ale to je vždy jen abstrakce a často navíc zavádějící, zejména tehdy, ptáme-li se po jejich bytí. Je to myslím podobné, jako kdybychom chtěli příjít na to, co je to láska, aniž bychom mluvili o lidech kteří milují, co je to ploutev, aniž bychom se dotkli plavání atp. „Bytnost“ každé z těchto záležitostí spočívá ve vztahu a pokud ji z něj vytrhneme, nikam se nedostame. Svět prostě není nějaká věc, u níž bychom se mohli ptát zda skutečně je či není. Mimochodem, s Bohem je to velmi podobné, otázka „Existuje Bůh?“, pokud ji míníme stejně, jako když se ptáme např. po existenci čarodějnic, je špatně položená, nesmyslná.
Možná vás (třeba 3022 ;-) teď napadá, k čemu vlastně jsou takovéhle úvahy (tedy „filosofické“ či ontologické úvahy obecně, ne tato konkrétní) dobré a jestli to náhodou nejsou jen další učeně vypadající kecy. Na to lze odpovědět, že přinejmenším zjednávají o něco jasněji v některých problémech, pomáhají vyloučit otázky, které nemají smysl a naopak směřují pozornost k těm, které si ji zaslouží. A tím v posledku pomáhají orientovat se ve světě, což je něco, co přinejmenším mně stojí za námahu.

Nabral jsem si dost široké téma, takže mi nezbývá než vyzvat k diskusi, dotazům, kritice etc., jež snad napomohou vyjasnění a upřesnění.


Poznámky k tomuto příspěvku
čmelák (Občasný) - 12.1.2002 > Nechápu však proč se kolekce jmenuje Vyvracení obvyklích bludů. Blud jsi a) neoznačil a za b) nevyvrátil. Tedy Proč?
<reagovat 
 humbucker (Občasný) - 12.1.2002 > čmelák> Aby se to líp prodávalo ;-)
Označil jsem ji tak až po napsání druhého článku. Tam to i trošku vysvětluji.
Fakt je, že blud je silné slovo. Ale připadá mi, že klást si otázku existence světa není moc smysluplné. Fakt je, že vyvracení je silné slovo. Zkusil jsem spíš nadhodit alternativu.
<reagovat 
j'en ai marre (Občasný) - 12.1.2002 > Pravda, Heideggera jsem ješzě nečetl, ale myslím, že rozdělení S-O má svůj smysl, přestože je krajně problematické(nemožné) klást svět-celek jako objekt. Asi by bylo zajímavé srovnar MH s Jaspersem (třetí nebo čtvrtá kapitola - objímající/obemykající). Ale to jen tak. K nadpisu: nijak mě "neuhodil" do očí, takže - čistě intuitivně - nevidím problém. Je to na autorovi. Nechce se mi dávat známku, nevím proč.
<reagovat 
čmelák (Občasný) - 12.1.2002 > Začínám pochybovat, že jsi ty Sračky dočetl. Snad jsem tě neznechutil hnedka úvodem? (Hlavně o tom smyslu - viz bod 17 ve S.)
<reagovat 
 humbucker (Občasný) - 13.1.2002 > čmelák> Pokud je to otázka na mne, tak ano, dočetl (myslím, že dvakrát ;-), ale když jsem přemýšlel, na co reagovat, zůstal jsem na začátku.
Bod 17 mi není úplně jasný, ale každopádně si nemyslím, že smyslem života je žít, domnívám se, že se o tom smyslu dá i rozumně mluvit, byť to z principiálních důvodů není možné „všdecky“ fixovat. Ale opravdu přesně nerozumím tvému pojetí protikladu imanentní / transcendentní, který asi bude klíčový ;-)
<reagovat 
čmelák (Občasný) - 13.1.2002 > Nejsou to protiklady, je to rozdělení skutečnosti. Přitom ale tr. je vlastně součástí imanence.
Imanence je (myslím) to čím se zaobírá fenomenologie. Je to vlastně všechno co vnímáme. Huserlův pojem trnscendence je trošku jinej než ten můj. Huserl říká, že když vnímáme tak transcendujem, jelikož orientace jde směrem z nás. Ale v zásadě je to opačně, protože výsledkem pohybu ven (Huserlovy transcendence) je opohyb k nám. Chceme toto vnímané vlastnit. Takže to vůbec není transcendence.
Transcendence, je něco, co leží mimo tento svět. Je to záležitost prožitku. Něco po čem každý z nás touží a přeci to nějak nejde mít. Přečti si třeba Levinase, ten o tom hezky píše a nebo je skvělej ten esej Jindry Chalupeckýho umění a transcendence, kterej je tu na Totemu - Dal jsem ho sem já.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 (2)
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter