Kapky pelyňku

Kapky z očí – slzu stačí jen olíznout,
pohádku z náprsku – prsu,
jak leporelo prohlédnout
skrze skla bludiště – princezna procitá z
doteku zimy.
V růžové zahradě
s kalichem hořkosti;
zklamání polyká;
Zklamání svobody z nevinnosti vinny.

Z rozbitých sklíček korálky navléká,
realito?
Jsi to ty?!
Vzpouro života?!
V hrsti svého anděla,
znáš to v tom rohu?

V přítmí svíček načni už přípitek,
sklenici s jedem;
Vždyť pro hlavy na míse,
padlých vlasti hrdinů,
nemá se štkát.
Upij ze sklenice,
pobudů – které určil dav…

Je večer,
Jsi sama – já sám…
Svobodo svobodná – pravdo nevěrná …