První lásce
Nevím, jak ti mám říct,
že mi pořád chodí zprávy o tvých platbách.
Věci do domácnosti, později pro dítě.
Šmírovat mě absolutně nebaví.
Nevím, jak ti mám říct,
že celý repertoár tvých nejapných vtípků
nestydatě používám k rozveselení té,
kterou miluji. (Tak ve mně přežíváš.)
Nikdy, ani na vteřinu, jsem nelitoval
svého rozhodnutí, a nelituji ani teď.
Pár lidí mnou pohrdá, to je v pořádku.
Nevím, jak ti mám a proč bych ti vůbec měl říct,
když čas jistě jen zvýraznil, v čem jsme si byli cizí,
že jsi mě učinila mužem
a – kéž jsou ta slova bez patosu, ironie, sentimentu
i agrese toho, kdo by si chtěl přivlastnit pravdu –
za všechno, všechno ti děkuji.