|
Město volá Město křičí
Město pláče
V tureckém sedu dřepím uprostřed chodníku a pozoruju kakaové dráhy trolejbusových drátů
Vidím se v odrazu výkladní skříně Mám smutně modré oči Vždycky jsem měl
Lidé mě obchází
Volám a zpívám a křičím Za chůze si předříkávám verše
A lidé odvrací oči
Město volá, město pláče.. Chtěl bych .. až uvidím dveře našeho domu projít kolem
Hvězdy mě obchází Myslí si, že mi je špatně
Ale já bych tou tmou došel třeba až do Indie kde slepí naslouchají moři
nebo zpátky sem kde město volá a já píšu
protože nevím komu a jak bych co řekl
|
|
|