|
Píská mi v uších
házím sebou v Panově flétně
a dusím se vždycky, když něčí prst zakryje dírku
měsíc zná sedm zatmění
rve mi to tóny z hlavy
bouchá dveřmi
plaší masky
sperma se snaží utéct z těla
jenže může jenom kůží
Jsem plný tančících hadů
trhá to
ale za hliněnou stěnou je slyšet hudba
a prsty padají na otvory v stropu
jako by stavěly povodeň
polykám kluzké ryby
uhýbám světlům
jako cizí víře svítící po večerech z venkovských kostelíků
krajina kolem nich bublá
a prsty nad flétnou občas něčím ostrým prasknou kopec
aby bylo vidět na slunce
Zapalují nocím černé oči
Mně zbývá popel
Předevčírem jsem viděl dívku
v které ještě hřál
dvě noci jsem jí zaříkával ze snů
pětadvacet domorodých bubeníků plašilo duchy
jeden je volal
proto hadi
Píská mi v uších
Namísto teplého popela sebou házím v Panově flétně
a ani nevím, kdo na ní hraje
Ale labutím na Labi se pletou krky |
|
|
