Už vládne léto nad Kalichem,
Červen dál poslal svoji berli,
borůvčí, ještě opité tvým smíchem,
nám připravuje malé perly,
aby jich bylo modro v lese,
až pro ně spolu vydáme se.
Netuší nic, ty tmavomodré plody,
že uplynulo příliš mnoho vody
a i když spolu půjdem do maliní,
budem to sice my,
leč lidé hodně jiní.
Že ve tvých očích nejsem,
co jsem býval,
fajn chlap,
jenž kluka v sobě neukrýval,
a básně psát že pěkně dlouhou chvilku
už považuješ téměř za úchylku.
Proto se těší,
až k nim přijdem zdálky,
na volnou variaci Borůvkové války
a nepoznají, drobečkové slaďouncí a milí,
že jsme svou lásku
skoro utrápili.
|