Už vládne léto nad Kalichem,

Červen dál poslal svoji berli,

borůvčí, ještě opité tvým smíchem,

nám připravuje malé perly,

aby jich bylo modro v lese,

až pro ně spolu vydáme se.

Netuší nic, ty tmavomodré plody,

že uplynulo příliš mnoho vody

a i když spolu půjdem do maliní,

budem to sice my,

leč lidé hodně jiní.

Že ve tvých očích nejsem,

co jsem býval,

fajn chlap,

jenž kluka v sobě neukrýval,

a básně psát že pěkně dlouhou chvilku

už považuješ téměř za úchylku.

Proto se těší,

až k nim přijdem zdálky,

na volnou variaci Borůvkové války

a nepoznají, drobečkové slaďouncí a milí,

že jsme svou lásku

skoro utrápili.