Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 9.12.
Vratislav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
14.číslo   
 15. 
   16.číslo

               

  
  
 
 

  STOUPÁM VZHŮRU, DRŽÍM SMĚR

 

  Za svůj knižní debut , knihu rockových příběhu z metra, získal roku 2002 Cenu Jiřího Ortena pro autory do 30 let (Nebe pod Berlínem, 2002). S kreslířem Jaromírem 99 vytvořil komiksovou trilogii ze Sudet (Alois Nebel, 2003-2005). S Petrem Pýchou napsal dvě divadelní hry (Léto v Laponsku, 2005Strange Love, 2006), z nichž první se umístila na druhém místě v dramatické soutěži Ceny Alfréda Radoka a získala Cenu Českého rozhlasu. Je novinářem, příležitostným folkpunkovým hudebníkem, autorem písňových textů (pro skupiny Umakart a Lety mimo), editorem antologie současné německé prózy Německá čítanka (s Tomášem Dimterem, 2005), s Igorem Malijevským pořádá od roku 2005 literární kabarety. Málokterý současný český prozaik má tak široký záběr jako nenápadný brýlatý hoch Jaroslav Rudiš.

  Nejméně přehlédnutelným jeho loňským počinem se ovšem zdá být Grandhotel. Totiž: Rudišovi se líbily filmy Davida Ondříčka (tím, že se snaží zachycovat pocit nějaké generace... a točí o tom, co se děje tady a teď...) a úspěšného režiséra zase zaujaly jeho texty (jazykem, bezprostředností a upřímností autora...). Spolupráce byla nasnadě, oba pánové se dohodli na zfilmování příběhu poskoka, odehrávajícím se v luxusním hotelu na úpatí libereckého vrchu Ještěd. Nováček ve světě fimu Jaroslav Rudiš spolu se scénáristou Pavlem Jechem zpracoval scénář a poté na tentýž námět sepsal román. Film vstoupil do kin v době, kdy se kniha objevila na knižních pultech. A nám se naskytla možnost sledovat tentýž příběh vyprávěný týmiž ústy v jiném kontextu – nebo taky poněkud převrácenou variantu klišé, že filmová adaptace nikdy nepředčí knižní předlohu.

 

  MUŽ Z MASA (A KOSTÍ)

 

  Naším hrdinou je třicetiletý nýmand. Bez rodiny a blízkých (nepočítáme-li vzdáleného příbuzného Jégra, který sice má přehled o všem, protože byl vedoucím v samoobsluze, ale v zásadě se zajímá jen o fotbal, sex a snění o socialismu), bez vzdělání, s mizernou prací hotelové holky pro všechno, bez sexu (kromě onanie nad sedmnácti podepsanými fotografiemi televizní rosničky). Meteorologie je jízdním řádem jeho života; stav počasí zaznamenává několikrát denně do grafu. I jeho na první pohled mizerný život má směr. Vede pryč z Liberce, hranice města se mu však zatím přes veškerou snahu nezdaří překonat, ačkoli proto dělá všechno. Dokonce staví balón. Jmenuje se Fleischman a tohle je především jeho příběh.

 

  ZDE NIKDO NENÍ NORMÁLNÍ,

 

  běduje nad knihou recenzent Lidových novin Ondřej Horák a má recht. Vedle Fleischmana a Jégra tu máme recepční Ilju, která touží otěhotnět a denně se fotografuje pro děti. Smyslem života pro jejího přítele, siláckého čísníka Patku je dýlovat univerzální prostředek Happy Life. Naivní uklízečka Zuzana řídí svůj život podle obrázkových časopisů a stále se s radostnou dychtivostí a marně snaží najít ideálního (či alespoň nějakého) partnera. Hotelový host, sudetský Němec Franz se do rodného města vrací rozptylovat popel kamarádů z mládí. Všechny postavy jsou charakterizovány určitou vyšinutostí a jinak nastíněny jen zběžně, nejsou víc než figurkami. Jejich epizody přitom hlavní příběh paradoxně upozaďují a ten je pak dovyprávěn příliš rychle a jaksi ledabyle. Další postavou se zdá být samo město. Skrytý a přitom vždy tušený nepřítel, jemuž Fleschman s železnou pravidelností, houževnatě měří tělesné funkce, aby ho zastihl bezbranného a mohl snáze zaútočit.

 

  HAPPY LIFE

 

  Obě verze příběhu si nesou výhody i negativa zvoleného média. Filmové postavy jsou načrtnuty příliš jednoduše a jejich jednání občas působí nelogicky. V knižní podobě autor leccos napraví. Ovšem nevytvoří víc než opět filmové postavy. K tomu přibude velmi přibližná (a nikoli nepostradalná) figura Fleischmanovy psycholožky.

  Co film i román na první pohled nejvíc odlišuje, je vyústění příběhu. Zkušební projekce přiměly režiséra Ondříčka - údajně v zájmu diváků a přes vidinu nabroušených reakcí kritiky - zakončit happyendem: Fleischman nejenže opustí rodné město, ale vycestuje do Thajska, aby tam měřil rosný bod, zatímco těhotné Ilje doma utěšeně roste bříško. Výsledkem byla paradoxně mizerná návštěvnost a pozvání na prestižní filmový festival Berlinale. V románu nechá Rudiš svého hrdinu zaplatit za splnění životního snu cenu nejvyšší. Ano, Fleischman zemře. Ačkoli přiznejme – z textu samotného to až tak zřejmé není a my to víme jen proto, že to sám autor opakovaně prozrazuje v rozhovorech. Právě tato snaha tupit hrany konfliktních témat a vypjatých situací činí z příběhu, spojujícího téma osamělosti, nemožnosti pohnout se z místa i českoněmeckých vztahů, filmový (literární) pop, tedy cosi kratochvilného, co v nás hlubší stopu nezanechá.

 

 

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter