Jeden den...

Taky máte po probuzení lepší náladu? Ne snad, že bych rád vstával, stačí přeci vyhlédnout z okna a plesat... strmá úbočí, jehličnatí kmeti, sem tam roztroušené salaše.

(Ráno na Selle - Drosophila)

Kdepak není nad to vídat po ránu horský kraj ... vlastně, jeden pohled za to přeci stojí. Stačí se jen otočit. Vždy vedle nás na posteli mnohdy dlí ta největší královna.

(Dvojportrét - Madman)

Obouvám si botky a Máchovými slovy opěvuji vůkolní krajinu. Úrodná půda lemována lesy, shora ji laská slunce svým svitem.

(Krajina - Clau)

V podvečer bývá rosa, už se šeří, nebe tmavne. Je sobota a jako vždy nezapomenu navštívit hřbítůvek s kostelíkem za vsí.

(Sobotka - Lucie)

Klid odpočívajících do mě vstoupí, rozloučím se vzpomínkou a pokračuji ve své pouti. První lampy již svítí. Klikatím se uličkami, vzpomínám na časy lampářů obcházejících své rajony a rozsvěcují a rozsvěcují a ...

(Ulička Nový svět - Oclee)

Ploužím se cestou domů kol nádraží, není velké, jen pár kolejí, tu a tam vyhýbka. Pro nás odvátý čas, pro zdejšího přednostu bohatství. Pyšně kývá placatou čepicí s plácačkou u pasu, na pozdrav, cestujícím, přestože se na půlnoční kávu nestaví.

(Bylnické nádraží - Madman)

Byl to krásný den. Až jednou zestárnu a skráně mi budou brázdit vrásky, vzpomenu si na své mládí a nezahořknu na svět. Je přeci tak krásný. Stačí se jen dívat.
Zatím si však nechám zdát o tajemné kráse...

(Let the silence talk - Cavalera)

 stránku připravil _JiKo_