kniha nebo Internet

rozhovor s Ondřejem Neffem

Kdo z těch, kdo se pohybují po internetu, by neznal jméno autora Neviditelného psa?

Zajímalo mě, jaký má názor na psané slovo versus internet člověk, který přesahuje průměrný věk uživatelů tohoto media, je autorem řady knih, vydaných klasickým způsobem, a při tom se na internetu denně pohybuje.

Požádala jsem proto pana Ondřeje Neffa o krátký rozhovor.

Jak jinak, než po netu.

1)     I pro velkou část neinternetové veřejnosti je vaše jméno neodmyslitelně spjaté s internetem. Co pro vás internet znamená především?

Je to pro mě především pracovní nástroj. Vydávám dva deníky, Neviditelného psa a Digineff, a přispívám prakticky denně do Lidových novin a Frekvence 1. Bez internetu by to nešlo. Čerpám odtud informace a mnohdy i inspiraci. Snažím se nemařit čas, proto se vyhýbám chatu a „diskusím“.

2)     Jaký je váš názor na publikování literárních děl na internetu? Myslíte si, že poesie patří na internet?

Proč by nemohla být poesie na internetu? Internetové publikování je důležité hlavně pro začínající autory. Mají tu prostor a také zpětnou vazbu. Což je i ošidné. Zveřejňují se tu neredigované věci a já si myslím, že odborná redakční oponentura je velmi důležitá. A zpětná vazba, to jsou zase ty „diskuse“ a tam je vždy otázka náhody, na koho dotyčný padne. Je velká pravděpodobnost, že to bude exhibicionista a idiot, tento druh lidí zamořuje diskusní prostor internetu.

3)     Přečtete si raději knihu, nebo sbírku básní, v tištěné podobě a funkci internetu vnímáte spíš jako informační?

Informační. Kniha je nezastupitelná.

4)     Pokud máte nějakou představu o rozmachu tzv. literárních serverů, myslíte si, že jen svérázným způsobem suplují činnost klasických nakladatelství, nebo je to zcela nový fenomén?

Myslím, že je to nový fenomén. Elektronika do značné míry zabila knižní publikování: je příliš snadné vydat knihu. Nikdo se už v knihách nevyzná, je jich příliš velké množství. Na internetu může vzniknout struktura v publikování a co je hlavní – vznikají tu komunity, seskupení lidí podobné krevní skupiny. To se kolem papírové  knihy těžko vybuduje. Neodporuju si s tím, co jsem odpověděl na předešlou otázku. Já opravdu rád čtu knihy. Dovedu si ale představit, že tato činnost bude časem vnímána jako podivínství. Že se jádro zájmu přenese jinam, třeba právě na internet nebo na něco, co přijde po něm.

5)     Vy, ani já (jsme stejně staří), už nepatříme k nejmladším a znám málo vrstevníků, kteří by se aktivně zabývali internetem. Myslíte si, že internet je opravdu doménou nastupujících generací, nebo to prostě není otázkou věku?

Internet je doména aktivních lidí bez ohledu na věk. Má mnoho vrstev. Různé generace si berou různé prvky – mladí lidé spíš zábavu a kontakty, my starší spíš informaci. Těžko se tu paušalizuje, že je to tak a ne jinak. Je to vše tak mnohoobrazné, že snadno najdete ilustraci pro kteroukoli tezi.

Děkuji.

Ráda jsem si s vámi virtuálně pohovořila.
Zdravím a přeji hodně potěšení, nejen při tom sympatickém podivínství, jakým je čtení knih.
Nataša Černá

Jen malá technická připomínka k průběhu rozhovoru. Dotazovaný odpovídal najednou na všechny předem připravené otázky, které jsem mu poslala elektronickou poštou.

Neměla jsem proto možnost další otázkou regovat na předchozí odpověď a rozhovor tím ztrácí přirozenou živost, obvyklou při klasickém způsobu konverzace.

Přesto doufám, že jeho obsah bude pro čtenáře zajímavý.