Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná- mek | Doporu- čeno | Prů- měr |
|
Próza Povídky: | 9.11.2000 10.11.2000
| Fialin
| Mimo čas a prostor >> Ukázka toho, jak může člověk dopadnout před maturitou. | p3 | | 4.2 |
|
Próza Povídky: | 8.11.2000 9.11.2000
| Flynn
| Duhová skleněnka >> Trochu vzpomínek na dětství. Vaše, mé, číkoliv. Proč v hloubi duše stále těmito dětmi nezůstáváme? Jak by hned byl svět hezčí. | p2 | | 4.6 |
|
Próza Povídky: | 6.11.2000 8.11.2000
| mafesi
| Napovídání >> Občas i mě "přepadnou" myšlenky na starou dobrou školu.S jejími učiteli,spolužáky a různými příhodami.Jako tentokrát.
Byli jsme po několika letech první devátáci.Ještě žádné učebnice,žádné pevné osnovy,vše se teprve pomalinku rozjíždělo. | p3 | | 3.5 |
|
Próza Povídky: | 6.11.2000 8.11.2000
| Čistý Bureš
| Návštěva u očního lékaře >> Protože jsem geneticky zatížen postupným slábnutím zraku docházím každého půl roku na kontrolu. Na rozdíl od návštěv u zubaře nepociťuji ani sebemenší nervozitu, a už vůbec ne strach z lékařské prohlídky. | p4 | | 3.6 |
|
Próza Povídky: | 8.11.2000 8.11.2000
| Nathalie
| Lovkyně skalpu aneb tenkrát poprvé. >> Co se může stát, když půjdu sama. Zahleděla se do tmy, která ji čekala ... | p1 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 7.11.2000 7.11.2000
| Michal Prosek
| Stručně o létání >> Celý život čekal na to, co prožil dnes ráno, hned poté co otevřel obě oči a pokusil se probudit. Teď stojí na stropě a zvyká si na nával krve do ... | | | |
|
Próza Povídky: | 6.11.2000 7.11.2000
| Nathalie
| Den splněných přání >> Měla výsadní postavení. Mohla se dívat po boku svých zachránců, jak životy tisíců ubožáků vyhasínají. Pomalu i rychle odcházejí z šedi světa nikdy nepoznaje, že život někdy nabízí i věci kouzelné, pro ně asi až nadpozemské. | p1 | | |
|
Próza Povídky: | 5.11.2000 7.11.2000
| Čistý Bureš
| Prožíváme story >> Jel jsem nedávno v Brně tramvají z ulice České na Hlavní nádraží. Když jsem se usadil, padla mi ... | p1 | | |
|
Próza Povídky: | 5.11.2000 6.11.2000
| Dr.apal
| Schody >> Onehda, když jsem měl čas, vypravil jsem se na procházku historickou částí města.To si to pomalinku ... | p3 | | 3.0 |
|
Próza Povídky: | 3.11.2000 6.11.2000
| Fialin
| Vlci >> Příběh jednoho zlatokopa...Dřevěnými prkénky jsem zatloukl díru po vypadlé okenní tabulce, aby dovnitř netáhla vánice a s hrůzou se podíval na malou hromádku posledního dřeva, která se nesměle krčila v rohu mé chatrče. Na mě už nezáleží ale ona musí přežít. Podíval jsem se na ni. Ležela na tom jediném, co se dalo považovat za postel v mém skromném příbytku. | p3 | | 4.6 |
|
Próza Povídky: | 27.10.2000 1.11.2000
| Herwis
| Poprvé >> Je ráno, sluníčko ještě není zdaleka celé venku a město se utápí v šedém oparu. Pomaličku otevírá oči a vítá se s novým dnem. Celé tělo si slastně protahuje a s úsměvem si prohlíží své štíhlé bílé boky. Je opravdu dokonalá, každá strana stejně tvarovaná a hladká jak samet. Ještě na chvilku se položí na záda a přemýšlí, co jí dneska bude čekat, podívá se ještě jednou z okna a s uspokojením zjistí, že bude krásný letní den... | p8 | | 4.7 |
|
Próza Povídky: | 29.10.2000 31.10.2000
| Thomas
| Útěk >> Musím utéct, kam? Stále je slyším. Hlasy... | | | 3.0 |
|
Próza Povídky: | 24.10.2000 25.10.2000
| Flynn
| Kamínky >>
| p3 | | 4.6 |
|
Próza Povídky: | 23.10.2000 24.10.2000
| Atis
| Barevný kamínek >> Daleko od mé rodné země jsem se procházela skalnatým údolím, burácení vodopádu mě znervózňovalo a nenechalo mě na pochybách, že dělám něco, čeho budu později litovat. Hřmění stále zesilovalo ... | p6 | | 4.0 |
|
Próza Povídky: | 22.10.2000 23.10.2000
| Milena
| Věčný strach >> Minulost a přítomnost...Tmavá hustá noc,není vidět na krok,jen občas se mihne záblesk světla z oken domů,v nichž lidé ještě nespí,a oddávají se bouřlivým vášním. | p5 | | 4.6 |
|
Próza Povídky: | 23.10.2000 23.10.2000
| noelani
| Srab >> Uznávám sama o sobě, že jsem strašpytel a "srab".... | p1 | | 4.0 |
|
Próza Povídky: | 18.10.2000 20.10.2000
| pinokio
| Návrat >> Dívám se na hodinky. Výtahem už jedu skoro pět minut. Vypadá jako nový, i když tu je aspoň padesát let. Nikdo se o něj nestará, nikdo ho nepoužívá. Svítí tu jen jedna žlutá zářivka, a tak ani nedohlédnu na protější stěnu. Celou dobu stojím u dveří pln očekávání i přesto, že jízda bude trvat ještě deset minut. | p5 | | 4.7 |
|
Próza Povídky: | 17.10.2000 18.10.2000
| bangabasawa
| Prosba >> Je válka ještě živá? Myslím, že ano. Zvláště, když člověk jako jedinec ji nedokáže zabránit. | p4 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 16.10.2000 18.10.2000
| janka
| Vina >> Chladný únorový den přiměl všechny, aby si na sebe navlékli dlouhé a teplé kabáty. Černá barva nebyla ničím neobvyklým. Ostatně při takové události se slušelo být patřičně oděn. Smuteční průvod se procházel hřbitovem až k místu, kde byl čerstvě vykopaný hrob. | p3 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 17.10.2000
| Venda
| HRA - 5.část (poslední) >> V devět ráno ji vzbudil Filip pokřikem, který od něj znala z prvního dne instalace: „I am ready, and you?“ Zvedla se a došla mu říct „dobrý ráno“ pěkně do mikrofonku. Pak dojedla zbytek polévky k snídani a cestou z koupelny se zastavila před zrcadlem. „Vypadám děsně. Už aby bylo po téhle práci.“ Někde na pozadí ji napadlo, že se jí bude stýskat. Ale zaplašila to. | p3 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 13.10.2000 17.10.2000
| Pavel Kunc
| Pohádka o vznášedle >> Na správném stupni severní šířky a přesné minutě východní délky, v místech, z nichž je blíže do Afriky i do Asie než do Evropy, leží ostrov Svatá Monika. Jeho název je ryze evropský, ale obyvatelé jsou pěkná míchanice ras a národů, jak už tomu konečně bývá na ostrovech ... | | | |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 16.10.2000
| Venda
| HRA - 4.část >> Před počítačem stála nerozhodná. Uvědomila si, že se v ní děje to, čemu se až doteď úspěšně bránila. Nechtěla si připustit, že by nad jejím dřív tak chladným a střízlivým uvažováním získaly převahu city. A přece něco v ní křičelo, aby nasadila helmu a pustila hru a omluvila se tomu, tomu… „Čemu?!“ řval v ní rozum a vědomě ho křísila. | p1 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 15.10.2000
| Venda
| HRA - 3.část >> Probudila se dost brzy, nespala ani celých osm hodin. Bylo za chvíli poledne a tak si vyšla do města na oběd. Nechtělo se jí vařit jídlo pro jednu. V hlavě jí vrtaly myšlenky na její svět. Jak to bude vypadat teď? Bude schopna sledovat, jak se její lidé vyvíjejí? Pozorovat civilizaci? A co se vlastně stane, když se rozhodne zasahovat? | | | |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 14.10.2000
| Venda
| HRA - 2.část >> Martin pročítal její první „recenzi“ a tvářil se všelijak, jen ne spokojeně. „Nejsi hráč, to je jasný.“ Vrčel a škrtal. Pak začal vysvětlovat: „Tohle je normální, to je prostě v každé hře… skoro… a tohle…“ propadala se pod stůl, choulila se do sebe, bylo jí nanic. | | | |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 13.10.2000
| Venda
| HRA - 1.část >> Uvědomila si rozčilené hlasy za svými zády až za chvilku. Přestala psát. Nějaký pán se hádal s číšníkem a přestával ovládat sílu svého hlasu. Trochu víc sklopila hlavu, aby jí vlasy zakryly obličej, a obrátila list v knize - případného pozorovatele musí napadnout, že si začala číst (a nikoli poslouchat). | | | |
|
Próza Povídky: | 14.9.2000 13.10.2000
| HONEY
| "Ženy nevědí, co chtějí a nedají pokoj dokud to nedostanou." Oskar Wilde >> Mnoho žen má absolutně nepochopitelný vkus. To vidím i ve svém okolí. A mluvím především o vkusu na partnery. Platí to samozřejmě i opačně a je to zvláštní. | | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 12.10.2000
| Lian
| Útěk >> Ne. Už dost. Tentokrát jim to nedovolím. Nemusím si to nechat líbit. Vím, že ne. Útěk většinou nic nevyřeší, ale co jiného dělat. Zůstat déle, zničí mě nebo zabijí. To jim nesmím dovolit. Už to stačilo. Otec zuřivě bušil do dveří.“Otevři!!!! Říkám ti otevři, ty spratku. Nedělej si to horší.“ Znovu udeřil. | p4 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 11.10.2000 12.10.2000
| Venda
| Pokušení >> Bloudil. Bloudil ne proto, že by ztratil cestu. Žádný konkrétní plán neměl. Prostě jen šel. Šel a uvnitř sebe rozjímal. Před očima měl písek a v tom písku snad viděl obrázky minulé i budoucí, věci vyhnutelné i nevyhnutelné, tisíce možností, směrů, cest.... | | | |
|
Próza Povídky: | 14.9.2000 11.10.2000
| HONEY
| Parní válec >> Všechny (skoro všechny) moje kamarádky mají práci. Jen já sedím doma na zadku a čučím z okna. Dny ubýhají be z zvláštních událostí, jen tak plynou a mě nechávají se utápět v jejich stereotupu. Už mi to všechno leze do hlavy. | p2 | | 5.0 |
|
Próza Povídky: | 2.10.2000 9.10.2000
| Martin
| Lidumilův brouk v hlavě >>
| p4 | d1× | 4.5 |