| Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná-
mek | Doporu-
čeno | Prů-
měr |
|
Próza
Povídky: | 2.3.2000
6.3.2000
| gitterbox
| tohle napsala Barča >>
NAROZENINY V rodině se konaly narozeniny jakéhosi postaršího strýčka, a to přímo kulaté. Byli tudíž pozváni do domu oslavence všichni příbuzní z různých krajů a měst, dům byl k prasknutí. Přišla jsem i já. | p2 | | 3.4 |
|
Próza
Povídky: | 2.2.2001
2.2.2001
| veulentje
| Prostě tak... >>
And if you tell me the truth about the sense of life…kapka vody roztříštěná o tělo houslí,doznívjící Píseň česká, vzduch nasycený hudbou a vlhkostí, obloha šedě zatažená, rozesmutnělá.
A možná si vzpomenu zítra a pošlu ty dopisy, co jsem psala včera... | p2 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 30.6.2000
4.7.2000
| bangabasawa
| ZPOVĚĎ >>
I ten nejtvrdší z nás je křehký jako křišťál... | p6 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 16.3.2001
20.3.2001
| Karel ŠTĚRBA
| ŠUTROFÓGL >>
Kdo si myslí, že andulky a korely řvou, ten se hluboce mýlí. Před lety jsem domů přinesl krásný exemplář zeleného papouška mnišího. Rázem nám připadaly hlasové výboje andulek jako nebeská hudba. | p2 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 14.5.2000
18.5.2000
| Francois
| Noční ztichlé město >>
| p2 | | 3.0 |
|
Próza
Povídky: | 13.3.2001
14.3.2001
| Atis
| TY, NADĚJE, PRÁZDNOTA, ČAS A JÁ >>
Větřík si bláznivě pohrával se vším, co mu přišlo do cesty. Odfoukl lísteček na hladinu jezera a kolíbal jej až na druhý břeh. Pak se zapletl do dlouhých zlatých vlasů a snažil se jimi osušit slzy mladé dívky. Najednou skučivě vypískl a zmizel v hustém lese. | p8 | | 3.0 |
|
Próza
Povídky: | 17.10.2000
18.10.2000
| bangabasawa
| Prosba >>
Je válka ještě živá? Myslím, že ano. Zvláště, když člověk jako jedinec ji nedokáže zabránit. | p4 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 10.1.2001
11.1.2001
| Black
| Borůvka a Měsíc III >>
třetí a poslední část... | p6 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 27.11.2000
28.11.2000
| mafesi
| Poznávání >>
Obloha se zahalila do svého tmavěmodrého pláště a dala vyniknout jasným a zářivým hvězdám.V okolí ... | p5 | | 3.5 |
|
Próza
Povídky: | 14.10.2001
29.10.2001
| Day Romandy
| O Tomášovi, který nechal uletět holubici, kvůli vrabčákovi na střeše >>
Tomáš nepatřil nikdy mezi romantiky. Bral život takový, jaký je a nesnažil se ho nikterak změnit. Ke štěstí mu stačilo málo. Pivo v jeho oblíbené hospůdce, parta kamarádů okolo stolu a jeho holka na klíně. Přesně takové bylo pořadí jeho priorit. | p6 | | 4.0 |
|
Próza
Povídky: | 22.6.2000
23.6.2000
| Leia
| POVÍDKA SEDMÁ >>
| p4 | | 4.5 |
|
Próza
Povídky: | 17.6.2001
29.8.2001
| centaur
| ad absurdum >>
Něco z Matějova pestrého života. Pozor na smysly...Matěj se opatrně rozhlédl po nemocniční chodbě. "Nikde ani noha, můžeš!" dodal si odvahy a vyskočil na nemocniční vozík. Pevně se chytil rukama za okraje a nohama se odrazil od zdi. "Jedéém," křičel na pohyblivé lůžko, které si to i s Matějem šinulo chodbou. | p3 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 30.5.2001
1.6.2001
| Lian
| Nahá noc >>
Nahá noc koupe se v jezeře.
A ona tam sedí a tiše se dívá. Dívá se, jak její tělo neslyšně plyne po hladině. | p8 | | 4.0 |
|
Próza
Povídky: | 23.10.2001
7.1.2002
| Verochka
| S.O.S. Pes >>
Něco (pro současnou "ulítlou" éru) absolutně "OUT". Posuďte sami...: | p6 | | 4.7 |
|
Próza
Povídky: | 27.7.2001
9.8.2001
| Rawen
| Motýlek >>
Co mohla být a není pravda...Zaskřípalo to. Nechtěl jsem ji tam vyrušit a tak jsem se k ní pokoušel
přiblížit pokud možno nepozorovaně. Zaskřípalo to dlouhým, táhlým zavytím,
ale ona tam stála bez hnutí dál. | p4 | | 4.5 |
|
Próza
Povídky: | 26.6.2000
28.6.2000
| Michaelenka
| Escape from reality...? >>
Tak, tohle bude dojemně divné, jaká změna oproti předchozím.:o)
Mám se dobře a žiju trošku jinak, než píšu.
hezké prázdniny. | p4 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 9.6.2000
13.6.2000
| Leia
| POVÍDKA TŘETÍ >>
Stála tam a nechala si vlasy lhostejně čechrat dnes docela silným větrem.Ruce měla hluboko zabořené v kapsách zelené bundy po mámě. | p3 | | 4.5 |
|
Próza
Povídky: | 2.10.2000
6.10.2000
| Black
| Borůvka a měsíc >>
zdánlivě různé věci......... | p10 | | 4.6 |
|
Próza
Povídky: | 31.10.2001
5.11.2001
| Willy
| Pocta Charlesi Bukowskému >>
Byl to divnej den. Byl celej divnej a nic na tom nezměnilo ani slunce, ani chlast, ani cigára. A na konci toho divnýho dne jsem nastoupil do metra a jel. Stál jsem u dveří na tý straně co se neotvíraj. Naproti mě seděla holka.
Nádherná. Dokonalá. Skvělá. | p8 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 29.10.2001
7.11.2001
| Verochka
| Motýl egoista >>
Další bajka (pro lepší náladu při pondělku)... | p6 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 6.3.2002
8.3.2002
| unseen
| Varianta B >>
| p16 | | 4.6 |
|
Próza
Povídky: | 24.9.2001
29.10.2001
| helene
| Operace se podarila.. >>
.. neberte to vazne.. moc.. a jeste.-)) | p4 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 17.9.2000
18.9.2000
| Michaela
| Malý kovboj >>
Věnováno paní Trnkové...Nejkrásnější chvíle v mém životě byla, když mi oznámili, že mám syna. Nelze vůbec popsat ty krásné okamžiky , kdy mi můj malý rost před očima, jak se mi podobal. Kdy poprvé dětsky vyslovil slovo " táta" ,a kdy poprvé učinil první krok. | p4 | | 4.0 |
|
Próza
Povídky: | 9.1.2001
10.1.2001
| bangabasawa
| Paní Steinová >>
„Dobrý den, paní Steinová.“
Prosklenými dveřmi nákupního centra vešla postarší dáma s přibarvenými vlasy. V obličeji byla stále svěží... | p6 | | 5.0 |
|
Próza
Povídky: | 29.11.2000
30.11.2000
| Nathalie
| Hledání toho pravého aneb tenkrát podruhé >>
Taková pohádka... | p5 | | 3.8 |
|
Próza
Povídky: | 7.12.2000
8.12.2000
| Black
| Prokleté město >>
a není jedno | p4 | | 2.3 |
|
Próza
Povídky: | 3.11.2000
6.11.2000
| Fialin
| Vlci >>
Příběh jednoho zlatokopa...Dřevěnými prkénky jsem zatloukl díru po vypadlé okenní tabulce, aby dovnitř netáhla vánice a s hrůzou se podíval na malou hromádku posledního dřeva, která se nesměle krčila v rohu mé chatrče. Na mě už nezáleží ale ona musí přežít. Podíval jsem se na ni. Ležela na tom jediném, co se dalo považovat za postel v mém skromném příbytku. | p3 | | 4.6 |
|
Próza
Povídky: | 12.6.2001
14.6.2000
| Michaelenka
| Nedokončená povídka >>
| p3 | | 3.5 |
|
Próza
Povídky: | 10.3.2003
11.3.2003
| arnika
| Muž mé ženy >>
| p13 | | 4.4 |
|
Próza
Povídky: | 28.9.2000
29.9.2000
| Jana N.
| Hodiny >>
Byly to krásné hodiny,velké a hnědé, se zlatým ciferníkem uprostřed. Visely na té zdi už nejmíň patnáct let. Byl večer, poklidný zimní večer a hodiny odbíjely osmou hodinu večerní. Tak jako odbíjely sedmou, šestou a všechny předchozí.
Svědkové lidského štěstí, zoufalství, radosti...a vlastně vůbec všeho lidského. | p4 | | 4.3 |
