|
U příspěvku:Velké mytí |
tichotam (Občasný) - 16.11.2007 > ten malej vypadá že tomu druhýmu chce skočit po krku. Nebýt nepřirozenosti postoje toho malého, tak byse mi to dost líbilo. ne že by větší stál přirozeně, ale dá se to brát jako stylizace, výraz. V tom malém je ale topornost a myslím že i nechtěný výraz ve tváři |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 15.11.2007 > Ondrej Kern> Ano, může. Nejen protože ho tam dal, ale třeba také proto, že ho tam vidí jako čtenář. Kdyby toto(existenci obsahu básně) autor tvrdit nemohl, znamenalo by to, že to nemůže tvrdit nikdo, a to by také znamenalo, že nemůže nikdo tvrdit o obsahu, že není - je to totiž stejný soud, jako soud, že je. Je to vskutku filosofická otázka: dá se vypovídat o bytí, či ne? Pokud ne, jsme mimo oba, pokud ano, jsi mimo ty. Myslím, že selský rozum je kolikrát užitečnější, než celé moderní a postmoderní pomatení smyslů. Vlnina banální odpověď docela sedí. |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 15.11.2007 > Ondrej Kern> Tady končí má argumentace a začíná tvá vůle báseň číst nejen očima, ale také rozumem. Beru, že jsi osobně nastaven tak, že pokud vidíš některý motivy, které tě z nějakého důvodu odrazují, odmítáš zapnout u básničky rozum. Když se ale pustíš do kritiky a mluvíš v ní o bezobsažnosti, měl bys před tím ten rozum zapnout. Povrchní čtení tě opravňuje leda ke kritice použitých motivů, které ti přijdou neaktuální a odrazující od čtení. Zbylé soudy ale byly prostě mimo. Obsah v básni je, schovaný není... dá se kritizovat způsob podání, ale ne bezobsažnost. Tu část kritiky, která se týká podání tedy nechávám bez komentáře, nejsem jako autor v pozici se k tomu vyjadřovat. K technickým (nikoli názorovým) věcem jsem se už vyjádřil. |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 14.11.2007 > Ondrej Kern> Pokud tahle přestřelka nemá být násilná, neměla by především násilně zkončit.
Nezdá se mi, že by "zamyšlení se nad nejistotou vlastní existence ve světe, který ví, jak je, ale neřekne o tom předem." bylo v násni nějak shované. Stačí se prostě jen zeptat, proč ta ptáčata strnula, když jim něco našeptává, že jsou na zimu stavěná. A před čím to vlastně strnula, jestli to byla zima, nebo něco ještě jiného... třeba konkrétní realita světa uvnitř "zimy", na kterou jsou nějakým sobě neznámým způsobem snad připravená, pokud jsou skutečně zimními ptáčaty. Stačí se na ten text prostě podívat. Pvní podnět je ale jednoduchý. Prostě se jen zeptat, proč strnula a odpovědět si tím, co říká zbytek veršů. Nejistému pomůeže název.
O svých básních nemám "opravdu vysoké mínění". Jen mám vysoké mínění o rezistenci básně proti konkrétně tomuto tvému výpadu. |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 12.11.2007 > Ondrej Kern> Asi jsi špatně četl, co jsem napsal: "Pochybuji, že by se tvá stereotypní pitomoukčá čtenářka zamýšlela nad nejistotou vlastní existence ve světě, který ví, jak je, ale neřekne o tom předem."
Mluvil jsem tedy o "tvé" čtenářce, nikoli o tom, že by má čtenářka (neboli "recipientka", píše se o tom odborných analfabetech) měla být taková - tedy jsem nesouhlasi s tvým pojetím, což značí naši neshodu v této věci, jestli mi rozumíš. Závěr věty je mým výkladem smyslu básně, tedy mnou zamýšleného. Vzhledem ke slovům, obsaženým v oné větě je zjevné, že si myslím, že tvá ideální čtenářka (nikoli má) by takovýto smysl v básni nevyhledávala, ani nerecipovala, nanejvíš rozcupovala. Respektive by ho spíš přehlédla, nejspíš podobně jako ty, a přečetla by si tu básničku "po svém", načež by si ji do deníčku skutečně zapsala. |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 12.11.2007 > Ondrej Kern> Ostře formulovaná kritika by nevadila. Nevím ale, jestli vyjádření názoru, že je to pro náctiletou dívenku s deníčkem, je zrovna kritika. Omšelost motivů - většinou mi jde o originální kompozici motivů, originální koncept, celek. Jednotlivé kusy - drobení ptáčků, zamrzlá voda, sněžení, zimování ptáků - se snad mohou zdát omšelé, pokud by měly samy být vrcholy a smyslem básně. Že je text psán pro čtenářku, ještě k tomu ideální, ale nechápu. Pochybuji, že by se tvá stereotypní pitomoukčá čtenářka zamýšlela nad nejistotou vlastní existence ve světě, který ví, jak je, ale neřekne o tom předem. Osobně bych uznal výtky k rýmování, které je dráždivé. Napůl rýmy, napůl asonance... poslední dva řádky se nelehce čtou... Je to paradoxně to, co mě na téhle básničce baví - rozhodovat se, jestli zní divně, naivně, nebo krásně, přičemž se sám nedovedu rozhodnout pro nic plně a zároveň pro všechno trochu. Nicméně tvá hlavní výtka směřuje k celkovému vyznění zřejmě obsahovému.... coz naprosto nechápu, protože mi opravdu nepřijde, že by tu dívenku kdy napadlo takhle si dumat. Možná tě ta báseň svedla k jinému čtení, než jsem zamýšlel. |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 11.11.2007 > Ondrej Kern> Ty čteš poezii a dívčí romány proto, že nemáš kluka, denníček atd...? Začínám přemýšlet, že to zase zpět nazvu Být správným druhem |
U příspěvku:Být správný druh |
tichotam (Občasný) - 11.11.2007 > ariel> Ne že by mi ten název přišel překombinovaný, v podstatě neklíčuje, jen vystihuje. Je ale pravda že vystihoval příliš technicky vzhledem k tomu, jak je ta básnička psaná. |
U příspěvku:Cíp a rybka |
tichotam (Občasný) - 29.10.2007 > protěž> No právě proto jsem trochu překvapený a zklamaný ;-) |
U příspěvku:Cíp a rybka |
tichotam (Občasný) - 29.10.2007 > Upřímně řečeno mne tahle výtka trochu překvapuje. Ne že bych ji nečekal, ale rozhodně jsem ji nečekal od tolika lidí, respektive od všech. Poslední řádek nepovažuji za pointu, ale za impuls k návratu doprostřed básně, ked ta poita je. Proto jsem se neostýchal uvést jej čitě technicky - nechtěl jsem aby čtenářova pozornost zůstala k poslednímu řádku přikována jako k hlavní pointě, přičemž to předtím můžeme zapomenout. Pointou je rozlomení stereotypní citově zaujaté asociace. Jestli někdo myslí, že poslední řádek něco vysvětluje, přičemž moudrý čtenář by si domyslel tak musím oponovat, že nedomyslel. respektive právě kvůli domýšlení by si domyslel pravý opak. Což je právě to, co jsem se snažil postihnout. Proto jsem trochu překvapený a zklamaný, že drtivá většina na posledním řádku s nelibostí ztroskotala jako na odfláknuté pointě. |
U příspěvku:Hádova stížnost Diovi |
tichotam (Občasný) - 17.10.2007 > gratuluji |
U příspěvku:Zhubla |
tichotam (Občasný) - 9.10.2007 > Rozchod. Síla paralelních asociací místo lineárního průběhu. Rozmanitost a nahodilost formálních fintiček jakoby říkala, že geniální lze být téměř jakýmiokli slovy a prostředky, když to v člověku je... To trocu koliduje s patosem básně, která by byla možná silnější v méně hravém módu. Ne ale lepší. Tahle disharmonie je totiž jednotícím znakem tvojí poezie a prostě i sem patří |
U příspěvku:Ruce, Dalešice 2007 |
tichotam (Občasný) - 27.8.2007 > škoda toho bílého pruhu... jinak moc pěkné. Ty ruce jsou úžesně vystavené nebo co... na jedné chloupky na druhé jizva a vůbec... kompozice a tak... jen ten pruh nějak není úžasný bohužel :-\ vlastně i na druhé straně je |
U příspěvku:Utopie |
tichotam (Občasný) - 23.8.2007 > Šílená svině> Tak ti děkuji za přehodnocení, o kýčovitosti mluvil sköld. |
U příspěvku:Kosmos 1/2 |
tichotam (Občasný) - 23.8.2007 > on mě se to docela dost líbí |
U příspěvku:Pekařská /večerní Brno/ |
tichotam (Občasný) - 22.8.2007 > První strofa prologu je geniální. Druhá klopýtavě vyvětluje. Třetí strofa nasazuje odvážně přímou melancholickou notu, jakoby byla završením něčeho silného - což myslím druhá strofa pokazila. Tím je způsobeno že tato zranitelná melancholická třešnička je opravdu zraněna. Mění se z krásné prostoty v naměklou popisnost. Hrozná škoda. Jednak kvůli té první strofě a druhak proto, že je cítit, že právě tento melancholicky vyprávěcí způsob je autorovou doménou, že jej dovede podpořit silnou ikdyž jemnou stylizovanou rétorikou. Až na to že se to zatím nějak tříští... Pod prologem je báseň. Pro mne o dost slabší než prolog, ale se stejnou diagnózou. Znejisťujícím dojmem, podkopávajícím čtenářovu ochotu vžít se do jednotlivých přirovnání, působí dvojí využití chuti k vytvoření zvláštního obrazu (chuť po žárovkách, byt hořkne), k čemuž přibývá i vůně (svatá Anna voní gázou) a nepřímo i hmat, zrak (dítě ve tmě nestiskne) a sluch(světlo zní tak napjatě). Napsat o smyslovém věmu čehokoli co se tímto smyslem normálně nevnímá a pokud možno to ani nelze, je dost levný způsob vytváření obrazů. Člověk si musí dát záležet. To dero udělal podle mne v jen případu s žárovkou. Ale v případu s bytem už přestřelil. Ne že by takový obraz nebyl pěkný(v kombinaci se srdcem ženy), ale tady se bije s předchozím právě opětovnoým využitím chuti, čímž se mu nedostává oné lehké přirozenosti, s jakou by chtěl být pronášen a skoro až mimochodně, nenuceně registrován. Je to zase ten styl, ke kterému dero směřuje, balancování na hranách melancholie, kýče a prosté krásy. Je až s podivem, že se text nesesouvá v případě nefunkčnosti k onomu kýči, ale jen prostě ztratí konzistenci. Zbylé smyslové vjemy jsou značně vatové, nenesou jádra obrazů, které by básni něco doopravdy přidávaly. Znící světlo mne vyloženě provokuje - je to stejné jako chutnající hmat, svítící čich atd až do vyčerpání logických možností. Ale tím neodsuzuji celý zbytek básně, v té je víc než jen smysly. Až holanovsky působí strofa Dospělí nevědí... Vrací zpět motiv dětství a probleskuje s jednotlivými obrazy. To probleskování je ale spíš jiskření porouchaného robota. Závěr básně je odfláknutý, polopaticky prchající od slov, které už odmítají spolupracovat a tak bude dobře použít jich co nejméně. |
U příspěvku:Vesnický měsíc |
tichotam (Občasný) - 22.8.2007 > To je pošušňáníčko |
U příspěvku:obrysy dvojrozměrných dívek |
tichotam (Občasný) - 20.8.2007 > Život u okna, kterým se natahují meče zeleně může způsobit probleskování dosavadního života před očima. Jinak bych text zkrotil a doplnil. Buď je to přímo automat nebo ty symboly nedokresluješ pro čtenáře dostatečně. Spoustu věcí jsem si dovedl při velké snaze vyložit, ale spoustu jsem jich proto musel přehlédnout. Jsem si skoro jistý, že obraz, který jsem si složil, je náhodný. Na pětku to neni, ale na D za podivnost a provokativnost stylu jo. |
U příspěvku:Utopie |
tichotam (Občasný) - 15.8.2007 > ariel> Dík, čárka chybí, doplním. |
U příspěvku:Utopie |
tichotam (Občasný) - 14.8.2007 > Šílená svině> Pánové, jsem rád, že se vám líbí poslední řádek, ale svou pointou docela jasně ukazuje na naivitu(ani ne tak kýčovitost) představ krávy, kterážto je jak obrazně tak tak zvukově textem vytvářena. Počítejte u mne prosím s ironií. Jedná se přeci o utopii... |
U příspěvku:M.l. |
tichotam (Občasný) - 14.8.2007 > hezká modelka, supr záběr a ostrost a vůbec |
U příspěvku:Návrat k přírodě |
tichotam (Občasný) - 9.8.2007 > ariel> já to beru jako řečnickou otázku, nechci nějaké odpověďi v reakcích |
U příspěvku:Návrat k přírodě |
tichotam (Občasný) - 7.8.2007 > rohe> Na písmáku už jsem tu změnu měl dřív ale doplnil jsem ji teĎ i sem. Snad je to čitelnější... Přibylo v posledním řádku "jen". Snat to míň svádí ke špatnému čtení té otázky |
U příspěvku:Návrat k přírodě |
tichotam (Občasný) - 6.8.2007 > Šílená svině> Báseň se může líbit :-) |
U příspěvku:Návrat k přírodě |
tichotam (Občasný) - 6.8.2007 > Šílená svině> Líbit se musí jen... |
U příspěvku:Návrat k přírodě |
tichotam (Občasný) - 6.8.2007 > Arid> Já bych spíše řekl, že SNÍ ;-) o tom, že je konečně ženou jako součástí přírody ;-) |
U příspěvku:Problém s chozením ven |
tichotam (Občasný) - 31.7.2007 > markýza andělů> děkuji :-) |
U příspěvku:rozlehlou nocí |
tichotam (Občasný) - 10.5.2007 > bys měl něco vydat člověče |
U příspěvku:flowers |
tichotam (Občasný) - 20.3.2007 > náhodou moc pěkný kytičky! |
U příspěvku:Rekonstrukce pohybů |
tichotam (Občasný) - 7.2.2007 > :-) |
U příspěvku:Zpívánky |
tichotam (Občasný) - 6.2.2007 > och :-) |