Zetlejem spolu na mokřady - oslovuje,

ale brutální inverze ruší stejně jako přítomnost Medúz, Fénixů, Smilů, Múz a Pod.

Ano, vývoj tvého jazyka zdárně pokračuje, osvobodil ses.

Za žábry a před ploutvemi - výborná perifráze, ještě k tomu nenuceně koresponduje s čtenářsky vítaným fenoménem ryby.

Srdeční džem k snídani - to si dokážu představit třeba u Zábrany, to je ono.

Závěr do toho nepasuje.

Alexandrín, výborně. Tohle nemá daleko k virtuozitě. Pach archaické dikce je dobře regulován pachem vulgarit.

Ale rýmy - rýmy, to nemusím. Přesto:

Hm, ony ty narážky na jinou tvorbu jdou příliš snadno, tady se to ještě ke všemu moc nehodí..

Rýmovaných rámů hor - výborné.

Předchozí sonet zaujal víc.

Sonet JE dobře vystavěný, obzvlášť se mi líbí obkročmý rým, jehož dovednost mi doposud uniká.

Obraz sadu se mi líbí, hlavně v prvním verši, kde je ovšem znehodnocen příšernou inverzí.

Těžko psát sonet, aby působil hladce, zkoušel jsem to mnohokrát..

Co mi vadí, jsou předložky v 2. strofě, které jsi násilně přizpůsobil verši (buď odsouváš přízvuk, nebo je prodlužuješ tam, kde to je zbytečné: ze mlýna), a taky ta poněkud vyšumělá aluze.

Jsou tam dobrá místa, ale - zcivilnět.

Vidoucí, čistá báseň.

Pavlovův, ne?

Je to drsný..

Tohle už trochu hraničí,

ale přiznávám, je nádherná.. frutti di mare.

Tomanovy Měsíce jsou nadčasové..

Výborné pokojové předjaří.

Levé strany lepší.. Pozor na otřepanosti. Některé obrazy výborné (2. verš).

A pozor na MNĚ ("mně nezbývalo").

Viz Rawen.

Ne že by se taková slova nedala použít, ale musí se s nimi zacházet opatrně a vzácně.

Takhle je to jedno klišé vedle druhýho.

svůj hlas přeměním na vítr..

pročištěná!

ty jo, von u toho skoro stojí!

ať žije! inquisition symphony i cult.

Zdá se mi, že je v nich nešťastně zkombinována civilnost z chaotičností. Krátké a jednoduché, ale výpověď si někam odskočila.

ta první - ano

zbytek - ne

spíš Levity než Václav

Ona to ta povidla povedeně depatetizují.

Za stisky domodra a za hmatník: