TOTální E Magazín - Váš prostor


	ISSN 1214-3529 Úterý 19.11. Alžběta

Vybraný autor

Jpks.
(muž)
Občasný
Na Totemu: 562x

Napsat zprávu

Seznam všech rubrik

Seznam rubrik
Próza
Poezie
Zpovědi, pocity
Miniatury,blbůstky
Recenze, názory
Překlady
Fotografie
Výtvarno, kresby
Grafika
Comics
Multimédia
Mluvené slovo
Hudba
Film
Divadlo
Co? Kdy? Kde?
Mystika, filosofie
Citáty
Vtipy
Cizojazyčný koutek
Odpadkový koš
Soutěže na Totemu

*Zajímavé odkazy*
Redakce Totemu
Seznam Anket
Společná tvorba
*Tvé další možnosti*
Publikovat nový příspěvek
Publikovat foto, obrázek
Publikovat formulářem
Nápověda

Pomůžeme, poradíme

Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@gmail.com

Poznámky u příspěvků od vybraného autora : 1.strana

Typ zobrazení:

nejnovější poznámky

vlastní poznámky

poznámky u vlastních příspěvků

U příspěvku:O "smyslu"

Jpks. (Občasný) - 19.2.2002 > Je tady jedna věc, která se mi zdá významná, ale pořád se mi ji nedaří v hlavě srovnat. Je to ten rozdíl mezi věcmi konkrétními a abstraktními. Že by měly (pro nás) nějak rozdílné bytí, se mi nezdá. Abstraktním věcem se můžeme vyhýbat stejně úspěšně (nebo neúspěšně) jako konkrétním. Dají se lehce z našeho vědomí vytěsnit. Jistě, že někde zůstávají, ale tam někde v nevědomí zůstávají i věci konkrétní, které jsme spatřili, ale nepřikládali jsme jim význam.
Představa, že věc ovládnu tím, že jí přisoudím smysl, se mi zdá naivní.
V tom smyslu odpovídám Bobrovi, ano, naše výtvory jsou autonomní. Dělají si, co chtějí, i když jim přisoudím smysl, a utéct jim nemohu.

NOVÁ >>>

U příspěvku:Já a ti druzí čili jak se teda dohodneme?

Jpks. (Občasný) - 9.2.2002 > romann> Já ti věřím, že vše je jinak, ale jak to chceš někomu říct? V meditaci je každý SÁM.

NOVÁ >>>

U příspěvku:Já a ti druzí čili jak se teda dohodneme?

Jpks. (Občasný) - 21.1.2002 > nana> Díky za tu poznámku. Prvopočáteční záměr... to je podle mě ta výhoda psaní na netu, že může prezentovat myšlení "ve stavu zrodu". Myšlenky, který se ještě neusadily, nejsou úplně jasný, a jak víří okolo toho, co člověk vlastně chce říct, mají šanci trochu se toho dotknout. Samozřejmě s pomocí ostatních, s jejich kritikou probíhající skoro v reálným čase. Tak prosím kritizujte, bez toho by ten text neměl smysl.

NOVÁ >>>

U příspěvku:Já a ti druzí čili jak se teda dohodneme?

Jpks. (Občasný) - 21.1.2002 > čmelák> Myslím, že se ti podařilo vyhmátnout jádro mojí úvahy. Ale je to právě to, s čím nesouhlasím. Rozdíl mezi subjektivitou a objektivitou není kvantitativní (ani jiný, není nutně žádný). Nedá se statisticky definovat míra objektivity.

Zákony (přírodní i společenské) se o to ale pokoušejí. Chtějí stanovit nutnou míru objektivity (tj. kolik lidí se na tom musí shodnout, aby to byla pravda). Jsou to ty zákony, které uměle vytvářejí rozpor mezi člověkem a skutečností.

Když půjdu po ulici a přejede mě auto, je to vpád reality do mého světa. Nezáleží na tom, kolik lidí se shodne na tom, že mě to zabilo. V takovém okamžiku se právě ukazuje zbytečnost rozlišení na subjektivní a objektivní. Já jsem subjektem i objektem své smrti.

Chtěl jsem říct, že člověk nemusí čekat na tak extrémní situaci. Že jsou okamžiky, kdy se realita „hlásí“ a jsou to ty okamžiky, kdy cítíme něco jako překvapení, úžas nad světem.

NOVÁ >>>

U příspěvku:Já a ti druzí čili jak se teda dohodneme?

Jpks. (Občasný) - 20.1.2002 > 3022> Díky za známku, byl jsi první.
S tou nabubřelostí... Trochu jsem zkoušel, co tu všechno skousnete. Že si taky do mě kousnete, to jsem doufal, ale tvoje štěkání...

NOVÁ >>>

1.strana poznámek

Addictive Zone Orbital Defender Game