|
|
|
|
|
|
|
| Seznam všech rubrik |
|
|
Pomůžeme, poradíme |
| Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@gmail.com |
| |
|
 |
|
 |
|
|
| |
 |
| Příspěvky od vybraného autora |
|
 |
|
| Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná-
mek | Zobra-
zeno | Doporu-
čeno | | Próza
Povídky: | 6.1.2021
| PřiIítliMimozemšťani
| Chytej! >>
Jaromír učinil rozhodnutí. Tohle byla šance, jak otočit kola štěstěny ve svůj prospěch. "Můžu si cucnout?" otázal se drze. Egil zrudl. "Jak se opovažuješ? Myslíš, že spustím prs až na zem? Že bych jej vyrval z úst svému klonu? Že bych tě nechal dotknout se mne, abys mě nakazil svým neúspěchem?" Jaromír přesto žadonil, "ale no tak, tvé mléčné žlázy produkují dost génia pro celý svět!" Tento pokus o hluboký zález do egilovy řiti zaujal i egilátko, které přestalo sát a pravilo, "chceš mlíko? Tak chytej!" Mocně natáhlo blahodárný egilův prsní mok a vyfluslo jej z věže. Mléko plachtilo. Julián otevřel pusu a čile kopíroval změny směru způsobené větrem. Když už si byl jist, že mléko dopadne do jeho úst, zlomyslné egilátko vykřiklo, "pozor, covid!" Julián na okamžik zavřel ústa a sklopil bradu. Plesk! -- uslyšel, jak se mu mléko rozstříklo po hlavě. "Chachacha!" rozesmál se egil. "Hehehe!" smálo se egilátko. "Checheche!" smáli se oba ještě dlouho poté, co přivřeli mříž a zmizeli ve věži. | p1 | z687× | |
|
|
|
 |
