|
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > g morr> Ne, ale prozrazoval bych dost ze svého umění a to tajemnství si každý kumštýř chrání. Mimochodem, děkuji za ten kompliment. |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > g morr> Ne, klišé jsou moje hoby. To je další věc, kde by člověk u mě měl číst mezi řádky. Ale to už bych prozrazoval moc. |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > Raimund> Kdybys věděl o levným krabicáku v centru Phy nebo o tom, kde prodávají nejlevněji Hradní svíci, dej vědět! |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > g morr> Skládat za sebe věty mě učil Filip Rajmont, já můžu sloužit jedině svou fantazií. No, jak to vypadá, asi mi v životě nic jiného nezbyde než psát, protože z herectví mě vyhodili. Jinak teda většinu věcí, které zde teď publikuji jsem napsal ve svých šestnácti a sedmnácti. Tak težko říct, jakou cestou se od té doby talent ubírá... |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > Rony Rubinek> Já viděl Úsvit mrtvých, vzalo mě to, ale když měla na konci přijít nějaká katarze, stále jsem hledal, co mi ten film měl sdělit. Byl to skoro takový obraz, jak to mohlo vypadat v New Orleans, když nepřicházela pomoc... ale žádné poselství, ani myšlenka, jen skvěle udělaná zombie a efekty. Škoda. Nejvíc mě bavily Krajní meze a Akta X. |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > vyžvejkanej šroub> Taky s tím souvisí atmosféra. |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > Rony Rubinek> Já se strašně bál, jak to na vás bude působit, protože s těmito povídkami jsem si dal strašné práce a dokonce si i rozepsal cosi jako storyboard (celou povídku po záběrech).
Ty otázky tam vůbec nejsou podstatné. A vážně tam ani nemusí být. A nemyslím, že by na tuhle věc mohl být opačný názor. Ambivaletní názory se teď objevili na příklad na můj esej, jenže to je pak v tom, že někdo nečte mezi řádky a nepochopí podtext. Tady nic takového není. No, uvidíme, jestli se třeba někdo nakonec nepřihlásí, že se mu to vůbec nelíbí! |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > g morr> To je ale zase smutný, že školní práce působí jako kokotiny! |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > fanýs> To je pravda. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > g morr> S tím bych tak nesouhlasil. Musel bych se podívat do historie... mám ten dojem, že jednu dobu češtinu udržovali kněží pouze v jednom klášteře! Zapomínáte, jakou cestu urazil náš národ a kolik toho už zvládne! To ovšem není nic proti tomu, co zvládnout musíme. Čeká nás daleká cesta. Narazil jste na podstatné problémy. A skutečně, chceme-li národ plnohodnotný, musí se mu také dostat plnosti výchovy. Nejde říct A, když bychom měli říct i B. Na příkladu pro lepší pochopení: Nejde hovořit o drogách pouze z hlediska jejich škodlivosti, když nesporně každému závislému zprvu přinášejí nesrovnatelné blaho. Nejde křivit historii, tvrdit, že jsme se v roce 1938 nebránili. To je to, co souvisí s našimi národními mýty, které nám však mnoho nepomohou. Spíše jsou zajímavým dokumentem našeho myšlení. K tématu mýtů o roce 1938 doporučuji článek Pavla Šrámka http://www.vojenstvi.kvalitne.cz/armada/nazory_7.htm
Já myslím, že kdyby se tento text nepovedl, kdyby se nedotýkal něčeho citlivého, každý by jej přešel bez povšimnutí. Před čím češtinu bránit? Před blbostí a blbnutím. Otevřít oči, dívat se kolem, nasávat svou existenci a přestat se ptát, proč bránit svůj jazyk.
Musím upozornit, že to byla esej, kterou jsem psal na toto téma pro soutěž Maxe Broda. Šlo o předem zadané téma a jeho podstata mě prostě popudila. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > fanýs> No, ta první věta už skoro vypadala jako definice skupinového sexu. Obávám se, že mnoho lidských děl mají náběh na to stát se hromadnou onanií. Ovšem to není nic proti vaší snaze, to je úvaha z trochu jiného soudku. Jinak ovšem bohužel musím říct: Není kniha jako kniha! A pokud jde třeba o naučnou literaturu, mohu mluvit pouze za divadelní vědu, naprosto zapomněli na nějakého pana Komenského, který stvořil knihy s obrázky, náčrty, plánky, rezignovala na již poznané a přitom hlásá nové poznání. Král je mrtev, ať žije král! |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > fanýs> Pakliže je to téma, které vás zajímá, je nejlepší svého oblíbence číst v originále, při překladech dochází k mnoha nechtěným posunům. Bohužel, není mnoho Hilských... nakonec existence toho pána mi je v dnešním intelektuálním bahně záhadou.
Mimochodem, když jsme se dostali k Hilskému, on je příkladem syntézy zvukomalby a věcnosti!
Vřele doporučuji rozhovor s ním: http://www.novinky.cz/03/94/85.html
Tam se dovíte mnoho o tom, jak dnešní lidé neslyší, co by slyšet měli a zhrdají jazykem, kterým mluví. A proboha, já nekritizuji jen dnešní poměry, myslím, že dlaždiči v každé době byli prostí a sprostí. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 9.9.2005 > fanýs> V čem shledáváte přínos takového snažení? |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 9.9.2005 > fanýs> Hrdost na to, že jsem občanem této země. Musím ovšem upozornit, že tato úvaha je pouze zkrácenou verzí! Původní jsem zde publikoval před rokem a půl. Jenže byla moc dlouhá, nikdo ji nečetl. Pokud se tedy o té hrdosti, vnímavosti a citu pro tuhle krásnou zemi chcete dozvědět víc, doporučuji přečíst i tu původní esej. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > g morr> Komise, která kodifikuje výslovnostní normu. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > fanýs> To s tou hrdostí Čech nedokáže pochopit. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > fanýs> To není o tom. I angličtina má problémy s jejím zjednodušováním. Normálnímu člověku prý stačí zásoba okolo jednoho či dvou tisíce slov. Spisovatel a člověk využívající daný jazyk „naplno“ potřebuje znát něco přes pět tisíc slov. Neříkám jazyk zaměstnávat zbytečnými příbuznými slovy a zesložiťovat jeho větnou stavbu, to ne. A dál: Je to i o hrdosti na svůj jazyk a vědomí jeho vývoje. Je zajímavá skutečnost, že dle paní Hůrkové (každoročně zasedávající do přijímací komise na činoherní herectví DAMU - mimochodem i členka kodifikační komise) dnešní mládež stále více a více zanedbává výslovnost, až není skoro nic slyšet. Jako kdyby se za svá slova styděli nebo slovům přestali naprosto věřit (což bych se ani nedivil). |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > g morr> Jo a ještě... ta čeština není tak starý útvar! Tomu tvaru z té minulosti tisíce let by už dnes někdo těžko rozuměl a za její oprášení a do života uvedení vděčíme jen obrozencům. Takže jak bránit jazyk? Minimálně číst, maximálně sám tvořit. To vše ale naprosto vědomě. Tohle je věcí rozumu a svědomí každého z nás. A popravdě dnes není až tak katastrofální situace. Nicméně na něco jsem tehdy (když jsem to psal) reagovat asi musel, na nějaký společenský úkaz. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > g morr> Proč by se zvukomalba musela bít s věcností? To jsou diametrálně odlišné kategorie, jedna estetická, druhá funkční.
A bohužel je tomu tak, že nám mladým rodiče připomínají, abychom se učili cizím jazykům. Ovšem postrádá to účel. Už vám přesně neřeknou proč. |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > DondedoG> No, asi nezbývá než při příští editaci ty otázky smazat. |
U příspěvku:Proč bránit český jazyk? |
vabartos (Občasný) - 7.9.2005 > g morr> Řeč a jazyk? Myslel jsem tím hovorovou a psanou (či spíše kodifikovanou) podobu jazyka. Proto je jazyk (kodifikovaná podoba) v těsném závěsu za řečí. Řeč vyvěrá z života. Je třeba zajímavý, že člověk neuslyší někoho říkat: To je mrtvá řeč. Ale říká se např.: Latina je mrtvý jazyk. |
U příspěvku:Co krumlov dal a vzal |
vabartos (Občasný) - 7.9.2005 > DondedoG> Jo, ty otázky tam navíc skutečně jsou. Celá věc je vizuální a tohle je jako by navíc. Úmysl byl takový, aby se to odlehčilo, protože celé vyznění by nemělo být tak děsivé a fatální. |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 5.9.2005 > Max Bubakoff> Chytrému napověz, hloupého kopni. Jeden kopanec pro Tebe! |
U příspěvku:Hej chlapče chcípni |
vabartos (Občasný) - 5.9.2005 > Max Bubakoff> Seš vošoust, taky brzo dostaneš jedničku! |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 5.9.2005 > Max Bubakoff> To jsi hodný, že si mi to vysvětlil, já to mám uložený, ale nechápu, proč by to mělo být na jedničku. |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 4.9.2005 > Max Bubakoff> To jsem nepochopil? Proč jedničku? |
U příspěvku:Hamlet viděný očima derniéry |
vabartos (Občasný) - 4.9.2005 > čtenář> Jen, ještě jedna recenze: „A jedním z velmi zdařilých pokusů o změnu dosavadní orientace byla Kovalčukova sázka na režisérku Oxanu Smilkovou, která na půdě HaDivadla nastudovala velmi origiální a vizuálně působivou parafrázi na Shakespearova Hamleta, kterou nastudovala, vzhledem ke stávce „staré&lquo; části souboru, jež s ní odmítla spolupracovat, jen s novými mladými herci doplněnými o studenty II. ročníku činohry JAMU.
Co v této upravené verzi Hamleta zaujme již na první pohled, je naprostá variabilita a vzdušnost scény, jež je složena pouze z řady židlí, visícího lana a po zemi rozsypanými papírovými pilinami. A toto minimum kulis režisérka Smilková beze zbytku využila k tomu, aby divák, jenž je u Shakespeara zvyklý na velmi výpravnou scénu, kostýmy i „zasloužilé“ herce v hlavních rolích, zcela přistoupil na její minimalistické podání, ve kterém dominovala dynamičnost, proměnlivost a obrovské herecké nasazení, a to tak trochu na úkor původního smyslu hry a tragiky, ale i individuálních hereckých výkonů, avšak je nutné si uvědomit, že to od počátku nebylo ani cílem.
Jedinou Hamletovou slabinou je tedy, poněkud zvráceně rečeno, sám Shakespearův Hamlet, protože pro svou stálou přítomnost v pozadí, nedovolil zcela přístoupit na koncepci Oxany Smilkové. Bylo by tedy asi mnohem zajímavější nebát se a Hamleta uvést pod zcela jiným názvem i s odlišnými jmény postav, ať se již divák sám dovtípí.“
Souhlasím. Nunto si také uvědomit, že ona klasika, kterou by řadový český divák čekal, zdaleka není klasikou, kterou inscenoval Shakespeare!
Zdroj: http://www.odaha.com/odaha.php?f=Hamlet-HaDivadlo |
U příspěvku:Mudrc |
vabartos (Občasný) - 4.9.2005 > pořezaná_sluncem> Já fotím, já jsem namířil objektiv na ten výjev a nepřemýšlel! Ale vykládat význam fotek je někdy docela bžunda. Hlavně se skvěle diskutuje o fotkách s lidmi, kteří nemají ani ponětí o tom, co umění je.
„Basník prosí svá kolena, aby se přiblížila k jezeru.“ |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 4.9.2005 > pořezaná_sluncem> Mělas mít aspoň tolik odvahy a nechat to tu... To taky dokážu - to smazat. Ani jsem si to nestačil přečíst! Škoda. |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 4.9.2005 > zkrveživ> Mám štěpnější práce, ale jak vidíš, tahleta blbost dokázala vzbudit větší pozornost a diskusi než věci, na kterých jsem strávil celé týdny. Třeba Neporazitelná. Ale to je jedno. Lidé jsou takoví... |
U příspěvku:Básník jako fenomén |
vabartos (Občasný) - 3.9.2005 > pořezaná_sluncem> To je strašný, co člověk dokáže napsat v patnácti, co? |