Už od počátku světa platí že co je dobré pro jedny, nemusí být dobré pro ty druhé a bylo na čase abychom si tuto poučku vštípili i my sami. Vzhledem k tomu, že pro Amálku chceme to nejlepší a její život pro nás nezačal až porodem, ale již dávno před ním, nakoupili jsme si do zásoby řadu potřebných a důležitých věcí – šampónky, olejíčky, dudlíky, plenky, ubrousky a také prostředek proti pověstným prdíčkům, které trápí každé nemluvně a spoustu lidí neopustí ani v dospělém věku. Konkrétně se jednalo o doporučovaný krém na bříško z čistě přírodních látek a o čajíček pro maminky, který by měl potřebné látky dodat v mlíčku.

Po několika dnech doma začaly ty pověstné prdíčky trápit i naši Amálku. Ta úspěšně vzdorovala, ale když začali prdíky nafukovat bříško tak, že se vznášela nad postýlkou a musela permanentně udržovat rovnováhu, přestalo ji to bavit a začala plakat. Pohledem nás požádala o pomoc a my se hned pochlubili s tím, že již dopředu nakoupili jsme jí kapička a čajíček. A tak jsme bříško natřeli mastičkou a Maminka začala pít místo běžného dobrého zeleného, odporný čajíček na prdíky. Navíc jsme začali dávat kapičky, které nám dala paní doktorka. Neškodné kapky měnící chemické složení v trávicím traktu a rozpouštějící tvořící se bubliny a co se nestalo.

Po dvou dnech jsme i všimli, že panensky čistá pokožka Amálčina začíná na bříšku rudnout a začínají se tvořit pupínky. Mrchy. Vzhledem k rozmístění pupínků jsme přišli poměrně rychle na to, že by mohla tuto vyrážku způsobovat mastička. Vynechali jsme ji a hle, pupínky na bříšku začali mizet.

TO BYLO RADOSTI V DOMEČKU U TŘÍ LUMÍČKŮ. Ale tato netrvala dlouho. Neuběhlo mnoho času a vyrážka se začala objevovat pod vlásky, na tvářičce a postupně klesala a rozšiřovala se na celé tělo. POMOOOOC. Křičeli jsme tiše a tišili Amálku, že to jistě brzy přejde. A ono to nepřecházelo a nepřecházelo. Ze strany lékaře žádná pomoc a všichni jen radili, to je dobré to přejde, chce to jen nechat být. Nám to však nedalo a jedné noci, když měsíc byl v úplňku a zasvítil do našeho pokojíčku se nám rozsvítilo.

ČAJ. Co jiného by to mohlo být. Rychle jsme seběhli do přízemí, běželi do komůrky a vzali si do ruky zároveň mastičku (kterou jsme naštěstí nevyhodili) a čajíček. Ingridience po ingridienci přecházeli přes naše rty až tu náhle FENYKL. Ano byl to právě on, který byl v obou výrobcích zastoupen. Rozhodnutí padlo okamžitě. NO MORE FARTIE TEA. Tedy abych to upřesnil nikdy více čaj na prdíčky. Napětí neznalo mezí, pozorováním jsme zjistili, že den ode dne pupínky ustupují. Trvalo to dlouho, přeci jen čajíček byl obsažen v mléčku poměrně dlouho a ve velkém množství, ale přeci, po 7 dnech od vysazení získala konečně Amálčina pokožka znovu svou krásnou hebkost, jemnost a neposkvrněnost.